Autoforum

/

Foto: BMW

Každý politik vám v reakci na otázku na smysl měření rychlosti aut řekne, že mu jde hlavně o zvýšení bezpečnost. Tvrdí to i v Austrálii, realita ale ukazuje, že takový efekt nemůže nastat ani omylem, natož pak cíleně.

Slova o tom, že rychlost zabíjí, jsou mantrou mravokárců. Právě proto politici soustavně rychlostní limity spíše snižují, třebaže technický vývoj, který se odehrál od jejich zavedení před mnoha dekádami kvůli nedostatku ropy, dovoluje autům bezpečně zvládat rychlosti nesrovnatelně vyšší. A k jejich vymáhání používají především represivních opatření.

Policie pak považuje měření rychlosti za jeden ze svých nejdůležitějších úkolů, třebaže žádný přímý vztah mezi rychlostí a počtem dopravních nehod nebyl nikdy prokázán, jak dnes a denně připomínají rychlostně neomezené a současně relativně nejbezpečnější německé dálnice. Nebylo by na tom ani tak nic špatného, kdyby se policie soustředila na místa, kde je rychlost z podstaty problematická. Ale ruku na srdce - kdy jste viděli policii měřit rychlost třeba v centru města? Měří se v podstatě tam, kde lidé jezdí rychleji, ovšem nikoli proto, že jsou to „silniční piráti“, ale proto, že to tam zkrátka není nebezpečné.

Nepochybujeme ani na chvíli o tom, že smyslem práce policie se dávno stalo jen rozdání maxima pokut bez ohledu na vliv takové aktivity na bezpečnost provozu, mnozí ale budou nad takovým jednoznačným závěrem stále váhat. Pro takové budiž impulsem k zamyšlení to, co se děje Austrálii, zemi motoristům zaslíbené.

Na nejmenším kontinentu světa se bez auta obejde málokdo i proto, že osídleno je především pobřeží a mnohde jiná než individuální doprava ani neexistuje. Protinožci jsou navíc velkými nadšenci, což znamená, že si kupují výkonnějších aut tolik, jako nikdo jiný na světě. A většina z nich s nimi umí i zacházet, proto Austrálie opakovaně přistupuje k testování neomezené rychlosti na vyhrazených dálničních úsecích, kde nehodovost díky tomu klesá, nikoli stoupá.

Ale to jsme na západě země, na východě panují trochu jiné pořádky. Tamní stát Nový Jižní Wales do loňského podzimu povinně označoval místa, kde měří rychlost a nebo měření prováděl v označených autech. Smysl byl jasný. Pokud jde o to, aby řidiči tam či onde - a rozhodně to není všude - sundali nohu z plynu a úzkostlivě dbali rychlostních limitů, je to ten nejlepší způsob, jak je k tomu přimět. Představitelé této oblasti se ale loni rozhodli, že povinnost měření označovat měření zruší a měřit se bude moci náhodně kdekoli, jako třeba u nás. Proč? Protože dle politiků by toto opatření mělo každoročně zachránit 34 až 43 lidských životů.

Jaká je ovšem realita? Více než smutná a navíc jasně dokazující, že o nic jiného než o peníze tu nejde. Vliv na bezpečnost není vzhledem k nesrovnatelně nižší hustotě provozu v době protikoronavirových opatření možné posoudit, i méně aut na silnicích ale stačilo k tomu, aby drasticky vzrostl počet vydaných pokut. Nový Jižní Wales tak za prosinec loňského roku rozdal řidičům pokuty za překročení nejvyšší povolené rychlosti za 2,5 milionu australských dolarů (cca 41,05 mil. Kč), což je více jak šestkrát (!) tolik ve srovnání se stejným obdobím roku 2020. Tehdy šlo pouze o 400 000 AUD (6,57 mil. Kč).

Pokud se vám zdá tento nárůst až příliš velký, dodejme, že policie se hned chopila příležitosti a zvýšila počet „odpracovaných“ hodin používaných radarů ze sedmi tisíc hodin měsíčně na jednadvacet tisíc hodin měsíčně, tedy trojnásobně. I tak je ale, zvlášť za stavu méně čilého dopravního ruchu, zvýšení vybraných pokut mnohonásobné.

Australská organizace AAA zastřešující tamní autokluby považuje tato zjištění za skandální, neboť správně argumentuje tím, co se reálně stalo - lidé jezdí rychleji tam, kde dříve jezdili pomaleji, což bezpečnosti nemůže prospět. Akorát jsou při tom přistiženi a musí zaplatit. A policie ještě využívá nastalého stavu, aby je přiměla platit více a skrytě měří tam, kde dříve otevřeně neměřila.

Suma sumárum - nic nového pod sluncem. Jen málokdy se ale stane, aby došlo ke kroku tak jasně ukazujícímu, že skutečně nejde o nic jiného než zvýšení příjmů státní kasy. Místo toho, aby policie upozorňováním na měření zajistila dodržování rychlosti v místech, kde je nebezpečná, nyní přihlíží takovému jednání rozdávajíc pokuty. To je skutečně absurdní. Nakonec i Vladimir Putin, kterého se nebojíme nazvat autokratem, přišel na to, že takový přístup je z hlediska bezpečnosti k ničemu a stejnou praxi v Rusku zakázal. V západním světě si ale dál budeme hrát na zajišťování bezpečnosti tím, že dodržování rychlosti nebudeme vymáhat, budeme čekat, až ji někdo překročí, budeme tomu přihlížet a pak jej pokutovat. Pořád dokola, dokud příjmy z takové činnosti dostatečně nestoupnou.

Zdroj: 9news, AAA

Petr Prokopec