Autoforum

/

Foto: Dongfeng

Popularita čínských aut v Rusku není „západu” po chuti, neboť by největší zemi světa v tomto ohledu rád „vyhladověl”. Ovšem i díky ní se dozvídáme, jak si čínská auta poradí s dlouhodobým náročným provozem. Žádná velká sláva to zjevně není.

Číňané v posledních letech vytáhli tolik automobilových novinek, že by na jejich spočítání nestačily ani prsty končetin všech členů Hujerovic rodiny. Obvykle jsou to auta vizuálně atraktivní, technicky solidní, bezpečná, velmi dobře vybavená a nikoli drahá. Už proto lákají, i když jejich značky - pokud nepoužijí označení některé z evropských klasik jako třeba MG - zní jako přezdívky dealerů kratomu.

Iluze vám nutně nevezme ani testovací jízda s nimi. Nemusí být nutně extra přesvědčivá, u aut mířících do Evropy ale jen zřídka bývá zdrojem zklamání. Zkusil jsem několik z nich osobně a byť to nejsou dokonalé vozy, fungují obstojně a s přihlédnutím k ceně představují solidní hodnotu za peníze. No jo, ale to je teď. Co s takovými auty bude za 5, 10 nebo 15 let, až budou mít najeté statisíce kilometrů?

To je otázka, na kterou dosud nemáme jasnou odpověď. V Evropě jsou rozšířenějším zbožím jen chvíli, navíc obvykle v rukou soukromých zákazníků, kteří toho nenajedou tolik. Nevíme tedy, jak bude dnešní „Číňan” vypadat po 300 nebo 500 tisících kilometrech, pro to prostě nemáme dostatek věrohodných dat. Lidé po zkušenostech zejména s evropskými auty, hlavně pak těmi německé provenience předpokládají, že statisíce kilometrů zvládnou levou zadní a dobře opečovávané kousky se zvládnou přiblížit i milionové metě bez závad. To dává těmto autům hodnotu, ale musí tato vlastnosti být nutně spojena i s čínskými modely?

Ne nutně, chce se říci. A máme-li vyjít ze zkušeností Sergeje Burova, ruského experta z firmy PEC:Mall, která se ve velkém zabývá prodejem a distribucí náhradních dílů pro auta všeho druhu, pak snad můžeme říci, že prostě nemusí. Někteří si možná nyní pomyslí cosi o tom, že Rus je dnes něco jako vrah, ale Sergej Burov je v tomto oboru známou postavou. A že je Rus, je nutný předpoklad - jen v Rusku se čínská auta prodávají po statisících a jsou vystaveny plné zátěži ze strany uživatelů všeho druhu, navíc ve velmi náročných podmínkách zahrnujících kruté zimy i silnice připomínající pole. Je to pro Číňany tvrdá zkouška a úplně se ctí z ní nevychází.

Burov pro deník Gazeta vyjmenoval největší slabiny „Číňanů” a říká, že klíčová technika prostě moc nevydrží. Motory odchází rychle, převodovky zlobí, zavěšení „nedává” ruské pseudosilnice.

„Turbomotor se může stát nepoužitelným už po 150 až 250 tisících km,” říká Sergej B. a dodává, že když už volit čínský vůz, lepší bude ten bez turba: „Atmosférické motory obvykle potřebují zásadní opravy až po 300 až 400 tisících km. Oprava nebo výměna turbodmychadla je ale drahá,” upozornil na zjevnou slabinu. A není jediná.

Výkonové charakteristiky motorů některých čínských aut podle něj neodpovídají hmotnosti a způsobu řazení ve skutečném provozu, a tak se často objevují potíže s převodovkami. Nejčastější jsou pak problémy s těmi robotizovanými. Ani to ale není vše. „Stále se objevují problémy se zavěšením - u některých modelů nejsou navrženy pro drsné ruské silnice a mohou se stát nepoužitelnými po pouhých 30 až 50 tisících km,” poznamenal dále.

Nevypadá to tedy, že by technika moderních čínských aut byla zrovna z těch nejodolnějších, jakkoli jistě nelze všechny „Číňany” házet do jednoho pytle - někteří budou dál, jiní ne. Tak či onak se v toto kontextu musíme znovu pozastavit nad tím, že se Evropa chce sama připravit o svou konkurenční výhodu na tomto poli, neboť mnohé moderní spalovací motory byly vypiplány až na hranici dokonalosti a nechají si líbit neuvěřitelně moc. Číňané jsou v tomto směru zjevně pozadu, za turbomotor odcházející už po 150 až 250 tisících km by tu zákazníci vraždili...

Zdroj: Gazeta.ru

Petr Miler