Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Rychlost se na našich silnicích měří mnoha různými způsoby, které je dobré znát. Některé poznáte snadno, o jiných se dozvíte, až když je pozdě.

3. Pasivní měření rychlosti za jízdy

Systémy pasivního měření rychlosti spočívají v tom, že radar, resp. měřící policejní vůz nic nevysílá. Je vybaven cejchovaným tachometrem a kamerou a zjišťují vlastní rychlost a to, zda se měřený vůz vzdaluje nebo přibližuje. Takovýmto systémem pod názvem PolCam jsou vybaveny např. Volkswageny Passat R36, které nakoupila dálniční policie před několika lety. Současně ale v takovémto módu umí pracovat poslední dvě generace Ramerů, tedy, které jsou zabudovány v nových Octaviích a Superbech.

Jede-li tedy policejní vůz po dálnici rychlostí 130 km/h za měřeným vozem a ten se mu vzdaluje, je jasné, že měřený jede rychleji než 130 km/h. Další taková meta může být 160, příp. 180 km/h a rychlost měřeného vozidla není zjištěna přesně, jen se ví, že je např. mezi 130 a 159 km/h - a tedy bude přestupek „ohodnocen” tisícikorunou a dvěma trestnými body. Toto měření pochopitelně není odhalitelné detektorem, protože nic nevysílá. Navíc je potřeba upozornit, že tato technika má velmi kvalitní optiku a zejména přední kamerou lze vozidlo měřit na vcelku velkou vzdálenost, což je na přehledných rovných úsecích docela záludné. Víme o případech, kdy bylo měření provedeno z cca 450 m a RZ byla na záznamu velice dobře čitelná.

4. Úsekové měření rychlosti

Úsekové měření není tak úplně radar, protože funguje na jiném principu. Zaznamená průjezd vozu podle RZ na dvou místech, mezi kterými je určitá vzdálenost. Tuto vzdálenost radar zná a podle času, za jaký dané auto projede měřeným úsekem, je spočítána jeho průměrná rychlost. Takovéto kamery můžou mít ještě jednu funkci, a to sledování pohybu aut po městě, kterým jsme se zabývali dříve.

Nejčastěji - mj. i v Praze - je používáno zařízení UnicamVELOCITY, které je snadno detekovatelné pouhým okem. Na silnici je příčná bílá čára a o pár metrů dál na sloupu jsou kamery s infrablesky pro přisvícení za snížené viditelnosti, typicky v noci. Stejné zařízení je na konci měřeného úseku. Takovéto měření rychlosti je nejen v Praze běžnou věcí a občas je označeno dopravní značkou „Měření rychlosti”, takže dává-li člověk pozor, přehlédne ho jen stěží. Na tyhle značky ale už není možno spoléhat, povinnost je použít ze zákona zmizela, takže zdaleka ne všechny měřené úseky jsou takto označeny. Tato zařízení používá městská policie, která měla onu povinnost měření oznamovat značkou.

Existují i úseková měření na velmi krátkém úseku, typicky 1 metr. Často používané zařízení je UnicamSPEED a princip je podobný jako u úsekového měření, jen tu je jen jedna kamera. V silnici jsou zapuštěny indukční smyčky, které zaznamenají průjezd vozidla oním měřeným úsekem a tak zjistí jeho rychlost. A kamera nad silnicí vůz vyfotí.

Toto „miniúsekové měření” se dá použít také pro zjišťování hustoty dopravy či pro sběr jiných dopravních dat a některé systémy, jsou-li umístěny u křižovatek, můžou být rozšířeny pro detekci průjezdu křižovatky na červenou. Dají se poznat jednak podle přítomnosti kamery na sloupu a jednak podle dvou obdélníků ve vozovce těsně za sebou, které jsou někdy lépe, někdy hůře vidět. Radarové detektory si s nimi neporadí, protože kamery standardně nic nevysílají.

Má-li ale detektor modul GPS s databázi takovéhoto měření rychlosti, ohlásí jeho přítomnost. A také to dělá aplikace Waze, kde je ale odhadována přesnost na zhruba 90 %. Také je nutno podotknout, že nové systémy pro úseková měření jsou vždy osazovány na vjezdu nebo na výjezdu i systémem UnicamSpeed - je to vždy součástí poptávky a i všechna nová zařízení budou moci pracovat obojím způsobem. Tyto dvě technologie ovšem nemusí pracovat současně.

5. Stacionární měření rychlosti

Tzv. „stacionáry” jsme nakousli už v první části o radarech Ramer, které mají verze i pro instalaci do plechových budek nad silnicí. Řada českých měst ovšem používá i další stacionární radary, zejména TraffiStar a TraffiPax, ovšem těch jsou dnes údajně v činnosti již jen jednotky kusů, jsou nahrazovány Unicamy. Možná jste zaznamenali kauzu firmy Czech Radar, která pro magistráty tyto radary spravuje, samozřejmě za tučnou provizi. Ta byla jedním bodem nesouhlasu veřejnosti, a také údajně pracovala s osobními údaji řidičů, což bylo dalším bodem.

Radar má opět formu kamery v plechové budce nad silnicí. Spouští jsou tlakové senzory ve vozovce, které automobil přejede a systém na základě toho vypočítá jeho rychlost. Pokud je vyšší než dovolená v daném místě, kamera pořídí obrázek auta s tváří řidiče a registrační značkou.

Obranou je dívat se řádně kolem sebe, příp. mít k dispozici databázi stacionárních radarů, ať už zabudovanou v radarovém detektoru s modulem GPS, nebo třeba používat aplikaci Waze. Že ani jedno nemusí být dokonalé, protože obecní úřady nehlásí erektování nového radaru, snad nemusíme dodávat. Obecně se ale dá očekávat vyšší přesnost databáze v detektorech než v systému Waze.

Vlevo budka s Ramerem, dva obrázky vpravo TraffiStar/TraffiPax

6. Informační měření rychlosti

LEDkové panely ukazující rychlost stojí trochu stranou, protože vám rychlost rovnou ukáží a jsou dobře viditelné. Některé jsou doplněny slovy „Zpomal”, když jedete rychleji, příp. „Děkuji”, když se držíte v limitu. A některé umí i přečíst registrační značku a zobrazit ji na displeji, takže víte, že hovoří konkrétně k vám. Takovéto LEDkové panely lze v poslední době vidět např. v omezeních na dálnici D1.

Klíčové je, že tyto informační radary slouží jen k podání informace, ne k zaznamenání přestupku a jeho trestání. I když některé můžou být vybaveny imitací blesku či kamery, záznam nepořizují a neposílají ho obecnímu úřadu či městské policii k šetření.