Autoforum

/

Foto: Audi

Nedá se říci, že by zejména u nás šlo o nežádané auto, lidé se jej ale zjevně bojí více, než by museli. Jeho statistická spolehlivost se slučuje i s jinými ukazateli trvanlivosti, a tak ani relativně vysoký nájezd nemusí být překážkou dobré koupě. Pokud tedy víte, na co dát pozor.

Audi se mezi prémiové značky zařadilo relativně nedávno, přesto si za tu dobu vydobylo slušné renomé a zvlášť u nás na něj lidé slyší. V evropském kontextu ale pořád nepožívá renomé BMW a Mercedesu, což se projevuje na rychlém poklesu hodnoty modelů, které ani nepředstavují potenciální osinu v zadnici. Dá se pochopit, že taková A8 coby výkladní skříň moderních technologií odrazuje tím, co všechno se na ní může pokazit, ale modely A6 a A7? To mohou být pořád docela obyčejní dieseloví tahouni, přesto si cenu drží až překvapivě špatně.

Nepřeháníme, typy A6 a A7 generací C7 (rok výroby 2011 až 2018) a C6 (2004 až 2011) zamířily s cenou opravdu nízko. A tak vám dnes na pořízení nehavarovaných a neporouchaných aut stačí jen 220 tisíc korun resp. dokonce jen 50 tisíc Kč. To je velmi málo na vůz, který platí za největší držák mezi ojetinami poslední dekády a v aktuálních statistikách TÜV patří typy novější generace C7 do prvních desítek pořadí a mezi šampiony vzhledem k průměrnému nájezdu.

Zmíněné sumy v souvislosti s tím budí nadšení, pochopitelně ale nepřichází pro nic za nic. Doprovázeny jsou totiž zpravidla vysokým nájezdem, který lze na jednu stranu vnímat jako potvrzení vysoké kvality, pořád je ale zdrojem opotřebení mnoha komponentů. Při výběru je tedy třeba dávat pozor, jinak můžete počítat s poměrně drahými opravami. Zejména v autorizovaných servisech se totiž hledí na rok výroby jen kvůli objednávce správných náhradních dílů, na ceny charakterově podobných dílů ale stáří podstatný vliv nemá.

Zajímavé je, že asi nejzávažnější problém se týká novějších vozů. Hmotnost generace C7 totiž oproti předchozímu provedení razantně vzrostla (1 690 kg versus 1 520 kg), což se negativně projevilo hlavně na opotřebení přední nápravy. Kromě toho může v krajních případech dojít i na prasklé pružiny. Rozhodně byste tedy měli trvat na testovací jízdě, zvláště u exemplářů s vysokým nájezdem. Jak se nicméně zdá z výsledků technických kontrol, nic z toho kupodivu nemá vliv na brzdy, které jsou chváleny.

Od podvozku se můžete přesunout k motorovému prostoru, kde u vozů generace C6 s nájezdem přes 250 tisíc kilometrů je třeba zkontrolovat prakticky vše od vstřikování přes turba až po filtry pevných částic. Dvoulitrové turbodiesely pak mohou dojet na prasklou hlavu válců, zatímco u benzinových jednotek hrozí selhání cívek. Kromě toho je třeba prověřit i převodovky, neboť pokud u nich nebyl pravidelně měněn olej, pak hrozí trhané řazení a postupem času i úplné zničení.

S novějším provedením ani tolik kritiky spojeno není, nicméně třílitrové benziny byly předmětem svolávací akce kvůli prosakování paliva. U třílitrových turbodieselů pak může dojít na přehřátí, zatímco dvoulitrové mají slabinu v těsnění. Mimo to nejspíše bude potřeba vyměnit výfuk, jinak se ovšem koroze nemusíte obávat. To pak ostatně platí i o generaci C6, u které ale pro změnu mohou haprovat světlomety. U nástupce pak majitelé volili častěji LEDky, které jsou spolehlivější a odolnější.

Suma sumárum tak lze říci, že Audi nejsou jen Volkswageny s vyššími cenovkami, jak o něm občas někteří mluví. Ve srovnání s „lidovými vozy“ jde o citelně kvalitnější produkty. Díky razantnímu propadu cen, za nímž stojí i příchod nové generace C8, si tak modely A6 a A7 budete moci užívat ještě po dlouhou dobu, a to i přes značný nájezd. Jen musíte počítat s tím, že servis skutečně není levný a třeba každý z chválených diodových světlometů generace C7 vás může vyjít na stejné peníze jako celý vůz generace C6.

V případě nástupce je pro změnu třeba zkontrolovat hlavně přední nápravu, a to v důsledku navýšené hmotnosti. Foto: Audi

Vše výše zmíněné pochopitelně platí i pro A7, které se liší pouze karoserií. Foto: Audi

Zdroj: TÜV

Petr Prokopec