Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Máme tendenci svádět to na hustý provoz, nedobře postavené silnice nebo jiné okolnosti. To všechno hraje roli, někdy by ale stačilo změnit své chování.

Málokdo je ochoten si připustit, že by jeho chování na silnicích mohlo způsobovat jakékoliv problémy. Procento řidičů, kteří na své zvyky koukají kriticky, je daleko menší, proti suverénním Schumacherům za volantem. Zkuste se sami sebe zeptat, jestli můžete svým chováním někomu vadit a spíše dojdete k subjektivnímu pohledu, že ne. Nejsme profesionální psychologové, ale zkušenosti nám říkají, že realita nebude o mnoho jiná.

I na silnici je každý svého štěstí strůjcem, a tak se najdou případy přemotivovaných jedinců, kteří nezvládají krotit svůj temperament a nedodržují dostatečnou vzdálenost od ostatních. Tlak na jiné řidiče, kličkování z pruhu do pruhu a jiné divoké manévry se jim zdají být nejsnazší cestou k úniku z přeplněné magistrály, ale podle nového výzkumu je to přesně naopak. Zrychlování střídavě se zpomalováním a nátlak na ostatní řidiče ve výsledku zbrzdí úplně všechny, jak jsme loni detailněji probírali.

Vědci z laboratoře počítačových věd v Cambridge tvrdí, že udržování stejné vzdálenosti vůči okolním řidičům pomůže všem dostat se rychleji tam, kam potřebují. Své výsledky prezentovali po dlouhém zkoumání zvířecí říše, kde se nechali inspirovat migrací hnízdících ptáků, kteří dlouhé vzdálenosti překonávají v tandemu ve víceméně konstantní formaci. Takto se lidé nechovají a podle autorů studie to má své důvody.

„My lidé máme tendenci vnímat svět z hlediska toho, co je před námi, a to jak doslova, tak konceptuálně, takže se zdá neopatrné ohlížet se zpět,“ říká profesor Berthold Horn a dodává, že změna takového chování by mohla ušetřit mnoho paliva a hlavně času stráveném v kolonách bez nutnosti provádět změny v infrastruktuře.

Samozřejmě není lehké překonat přirozené instinkty, nedat ostatním najevo svůj spěch a raději myslet na nějaký vyšší princip, který ve výsledku může pomoci i nám. Nakonec, situaci mohou ovlivnit i jiné faktory. Vědci proto navrhují, aby automobilky vylepšily své adaptivní tempomaty předními, a také zadními senzory. Zatím používají zejména přední snímače, které nejsou dostatečné. Inovovaný systém začala před lety vyvíjet Toyota a profesor plánuje navázat spolupráci s Japonci, aby si mohl ověřit, zda tato metoda může pomoci zmírnit zácpy na cestách.

Neříkáme, že to nemůže být cesta, udržování stabilnější vzdálenosti vzdálenosti mezi vozidly s pomocí softwaru by dopravu jistě mohlo zefektivnit. Nejsme si ale jisti, jestli to není drbání se pravou rukou na levém uchu. Metodu navrhovanou vědci z Cambridge lze snadno obejít, o plynulost dopravy se může snadno postarat každý z nás - stačí se více koukat kolem sebe, více přemýšlet a vystříhat se zbrklých akcí či zmatených reakcí. Kouzlo plynulé dopravy je mj. v předvídavosti, kterou počítače nikdy mít nebudou. Tu ale jako by někteří řidiči před vyjetím na silnice zapomněli doma..

Zdroj: Autoblog

Mirek Mazal