Autoforum

/

Foto: Kia

Lákavý vůz to byl už jako nové auto, jako ojetina je ale ještě přitažlivější. Nabízí vysokou dynamiku i praktičnost, k dispozici je za sympatické ceny a vážnější problémy s technikou se mu obvykle vyhýbají.

V roce 2001 představilo Hyundai druhou generaci svého sportovně laděného Coupe. Ve srovnání s předchůdcem se dvoudvířko pyšnilo atraktivnějším designem, pohonné jednotky, mezi které patřil i 2,7litrový šestiválec, ovšem roztáčely pouze přední nápravu. Změna přišla až s nástupcem, jenž udělal radost prakticky každému fanouškovi ostrých aut. Došlo totiž na spárování pohonu zadních kol s manuální převodovkou a 3,8litrovým atmosférickým motorem V6. Zájem o něj však nebyl velký, třeba v Česku se v roce 2013 prodaly jen čtyři kusy.

Coupe nicméně v následujícím roce nezmizelo jen z českého trhu, stejně jako Veloster bylo staženo z celé Evropy. Fanoušci v té chvíli začali truchlit a požadovat, aby Korejci začali znovu nabízet výkonná a sportovní auta. To se nakonec i splnilo, v rámci třetí generace i30 bylo totiž odhaleno provedení N. Jakkoliv ale jeho motor může produkovat až 280 koní, tento výkon míří pouze dopředu. Korejci nicméně mysleli na všechny a proto ve stejné době odhalili také zcela novou Kiu Stinger.

Tento sedan můžeme z pohledu nadšenců považovat za to nejzajímavější, s čím Korejci vůbec přišli. Působivý zevnějšek byl totiž spárován s motory, jenž o downsizingu mnoho neslyšeli. Nejmenším z nich byl totiž dvoulitrový čtyřválec. Kromě toho však byla nabízena také 2,5litrová benzinová jednotka, 3,3litrový přeplňovaný šestiválec a 2,2litrový turbodiesel. Základní dvoulitr disponoval 197 koňmi, se kterými se vůz dokázal rozjet na stovku za 8 sekund.

Jakkoli v řeči čísel nejde o nic až tak impozantního, pro majitele i fanoušky bylo podstatné, že Korejci začali znovu zaměstnávat zadní nápravu. Respektive obě, pokud jste zatoužili po pohonu všech kol. S tím nicméně byly všechny benzinové varianty pomalejší, v případě dieselu pak pro změnu v nabídce nefiguroval. Totéž pak sice bohužel šlo říci o manuální převodovce, i přes tuto skvrnu na kráse se ovšem Stinger jevil jako velmi lákavé zboží.

Korejský sedan nicméně dorazil možná až příliš pozdě. Objemné spalovací motory dnes již nejsou v kurzu, nikoli ani tak kvůli zákazníků, nýbrž s ohledem na stále přísnější emisní normy všeho druhu. Ty jsou navíc šité tak, že je s podobnými motory nelze rozumně plnit. K elektrifikaci a podobným krokům ovšem Kia nehodlala přikročit, neboť by to vedlo ke zdražení vozu. Ten tak zůstal relativně levným vzhledem ke své technice a dynamice, ovšem na poměr značky drahý byl. A to zájem pochopitelně redukovalo.

Už nějaký ten pátek se tedy proslýchá, [[0000048577že Stinger má své dny sečtené]] a žádný přímý nástupce nedorazí. Přesný termín konce výroby dosud oznámen nebyl, hovoří se však již v příštím roce. To ovšem znamená, že máte poslední šanci koupit výkonný sedan jako nový. Poté již budete moci zamířit pouze do bazaru, kde vás bude čekat hlavně verze před faceliftem. Pro tu ostatně můžete vyrazit už teď, dokonce i bez napěchovaných kapes - ceny dvoulitrových verzí totiž i s relativně nízkým nájezdem startují na půl milionu Kč.

Naši kolegové z Německa pak měli možnost otestovat exemplář s 3,3litrovým šestiválcem, jehož první majitel za dva a půl roku najel pouze 17 600 km. I přes tak malou porci ovšem došlo na drastický propad ceny, z původních zhruba 70 tisíc Eur (cca 1,7 mil. Kč) je dnes 39 990 Eur (asi 971 tisíc Kč). Původní vlastník navíc skoro až úzkostlivě dbal na péči a údržbu, vůči vozu nabušenému výbavou tak nelze říct jediné křivé slovo.

Chvála pak zaznívá napříč celou zákaznickou obcí. S ohledem na standardní sedmiletou záruku, jíž Korejci nabízí i u tohoto modelu, to ale není překvapivé. Dle expertů by navíc Stinger měl zvládat zhruba 300 tisíc kilometrů bez zásadního problému a první známky koroze by se u něj měly objevit až po deseti letech. Je nicméně velmi důležité, abyste hlavně v zimě volili pouze takové myčky, kde nedozná úhony lak.

Závěrem pak jen zmíníme, že nejčastěji je kritika zmiňovaná s vozy vyrobenými v roce 2019. Nejde nicméně o něco zásadního, vůči předchozímu období totiž hodnocení pokleslo ze 4,8 na 4,4 bodu z 5 možných. Rok 2021 je naopak považován za nejlepší, neboť Stinger je hodnocen pěti body z pěti. Je přitom zajímavé, že zrovna s ním jsou spojené dvě svolávací akce, zatímco s rokem 2019 pouze jedna.

Zdroje: Auto Bild, TÜV

Petr Prokopec