Autoforum

/

Foto: Lada Automobile Deutschland

Žijeme v době, kdy je spoustou lidí všechno ruské odmítáno z důvodů, které jistě nemusíme dlouze vysvětlovat. Zkoumat zrovna teď atraktivitu ojetiny v podobě legendární Lady Niva se tak zdá být analýzou s předem jasným výsledkem, realita ale překvapí.

Před deseti lety jsme si s partou přátel řekli, že tradiční dovolenkové destinace nám už nevoní. Místo abychom tedy znovu vyrazili do Francie či Itálie, se cílem naší cesty staly Gruzie a Arménie. Tedy dvě postsovětské republiky, kde se čas z pohledu Čecha poněkud zastavil. Po zpevněném asfaltu tedy budete na mnoha místech pátrat marně, silniční pravidla jsou pak zjevně knížkou, kterou nikdo nečetl. Snadno se vám tak může stát, že třeba na točité horské silničce potkáte auto v protisměru, a budete tak volit mezi čelním nárazem a pádem ze srázu.

Hrozivá infrastruktura a otřesné chování některých řidičů však nejsou důvodem, proč jsem si na tuto dovolenou vzpomněl. Za vším stojí Lada Niva, jejíž dva exempláře jsme si kvůli přesunům pronajali. Námi oslovená autopůjčovna původně měla pouze jeden, druhý však obratem zakoupila. Překvapivě to byl přitom právě tento vůz, který ve finále působil opotřebovanějším dojmem. Pár týdnů zjevně strávil pod širým nebem, bílý lak byl na mnoha místech „zkrášlen“ rezavými čůrky vody.

Jakkoliv by něco takového řadu zájemců odehnalo, je třeba říci, že po dva týdny nás ani jeden kousek nenechal ve štychu. Obě Lady se přitom musely potýkat jak s vysokým nájezdem v nemalém horku, tak hlavně se šílenci za volantem, kteří se rozhodli otestovat, co vše vydrží. Auta tak projela mnoha potoky, vyšplhala na mnohé kopce a překonala i nemalé písčité pláně. Párkrát se pak i vznesla do vzduchu. Nic jim však neublížilo, jediným negativem tak byla relativně vysoká spotřeba.

Ve výsledku tedy není překvapivé, že je pro mě Niva respektovaným autem, které si dokážu představit ve své garáži. Na koupi však ani po tak dlouhé době nedošlo, zejména kvůli problémům s parkováním, které by vyústily v nemalé zatížení rodinného rozpočtu. S ohledem na zmíněnou korozi by navíc ideálem nebylo jen parkovací místo, ale spíše garáž. Kromě toho jsou tu pak rady našich německých kolegů, kteří vybízejí k nemalé obezřetnosti. Převodovky, diferenciály či hřídele totiž vydrží jen zhruba 50 tisíc kilometrů.

Vždy tedy velmi záleží na předchozím majiteli - pokud vozu věnoval řádnou péči, pak můžete počítat s problémy menšího kalibru. Zvláště pokud sáhnete po kouscích s 1,7litrovým motorem, který přeci jen vyžaduje menší pozornost. Původní jedna-šestka je pak sice spojena s vyšší hodnotou a v případě nezájmu ji budete moci poměrně snadno přeprodat, ovšem servisní náklady a hůře dostupné náhradní díly vás nicméně mohou svléknout z kalhot.

Co se však komponentů týče, v tomto ohledu Niva těží i z jedné ze svých slabin. Míněna je tím poměrně nízká preciznost při montáži, kdy milimetr nebyl pro Rusy žádná míra. Právě to vyústilo v korozi i na jinak velmi neobvyklých místech. Na druhou stranu to ale znamená, že náročné spasování dílů z jiných aut v tomto případě odpadá. Přičemž se kolikrát nemusí jednat ani o další Ladu Niva, jednoduše sáhnete po tom, co máte v garáži k dispozici.

Pokud jste tedy fanouškem ruské legendy, máte prostor na její zaparkování a ideálně i místo pro mnohé náhradní díly, které si postupem času budete měnit sami, pak i Němci koupi jen doporučují. Což je obzvláště překvapivé při současných protiruských náladách. Je nicméně třeba si uvědomit, že příznivců má Niva obrovské množství, ostatně i proto se vyrábí již od roku 1977. Kvůli tomu se ceny nedrží zrovna nízko, opečovávané kousky pod 100 tisíc korun nepořídíte. Na ty horší vám pak stačí pouhých 20 tisíc Kč, ovšem stejnou sumu za jejich servis snadno utratíte již během prvních pár měsíců.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec