Autoforum

/

Foto: Dacia

O dlouhodobých zkušenostech s rumunským SUV toho bylo napsáno už docela dost a hezká slova to obvykle nebyla. Tento majitel jinak jezdí v Porsche Boxster, a tak byste čekali další průšvih, realita je ale úplně opačná.

Jiný kraj, jiný mrav, říká se. Platí to i v případě provozu automobilů, kdy Česko v některých ohledech není k motoristům tak přívětivé jako některé jiné evropské státy. Kupříkladu ve Švýcarsku můžete mít na jednu značku přihlášená až tři auta, přičemž daně a pojištění platíte jen podle jednoho, toho nejdražšího. Když pak vyjíždíte z garáže, jednoduše značkami osadíte vybraný vůz a můžete legálně na silnici s kterýmkoli z nich. Úřady totiž logicky vychází z toho, že najednou se třemi auty nepojedete, a tak nemusíte platit vše třikrát. A pokud potřebujete dvě auta schopná provozu v jeden čas, pořídíte si značky dvě.

V Německu jsou pravidla trochu jiná, stále však o něco lepší než u nás. Naši západní sousedé si totiž mohou zvolit tzv. letní a zimní auta, přičemž poplatky vždy platí pouze za to, které v daném období používají. S tím druhým vyjet pochopitelně nemohou, což ale ve výsledku nikoho ani nenapadne. Na letní měsíce totiž řada lidí volí kabriolet a na zimu SUV. Přesně k tomu se rozhodl i Jan Zamojski, kterému za slunného počasí dělá společnost Porsche Boxster.

Na zimu měl Alfu Romeo, jelikož ale italský vůz dostál své pověsti a začal se porouchávat, přičemž opravy nebyly levné, rozhodl se Jan před 10 léty pro změnu. Jako majitel Boxsteru ovšem nezvolil Cayenne. A dokonce ani žádné z SUV, které tehdy nabízely prémiové značky. Místo toho zapátral na nejnižších patrech mainstreamu a zvolil Dacii Duster první generace. A používá ji dodnes. Podobné dlouhodobé zkušenosti s jakoukoli Dacií, Duster nevyjímaje, bývají tragické, v tomto případě se ale nic takového nestalo.

Jan na na sobě nešetřil a sáhl v podstatě po tom nejlepším, co automobilka před deseti lety nabízela. To kromě výbavy Prestige zahrnující klimatizaci, kožená sedadla či audio systém s přehrávačem CD znamenalo i 1,5litrový turbodiesel naladěný na 110 koní. Právě te se ukázal být dobru volbou, neboť pokud si již majitelé Dacií stěžují na motorový prostor, jsou u toho většinou benzinové agregáty. Diesel je oproti tomu držákem, který navíc zvládá jezdit za přijatelných 7,5 l nafty na 100 km v průměru ve skutečném světě.

Majitel Dacie přitom dodává, že za celých deset let musel v podstatě řešit pouze jediný problém, a to se zlomeným odporníkem ventilátoru klimatizace. To je obvyklý problém vozů ze stáje Renault, který přešel i na rumunské SUV využívající tytéž komponenty. A jakkoliv se jedná o součástku za pár šupů, celková oprava vychází poměrně draho, neboť je třeba v podstatě rozebrat palubku. Mimo to Zamojski lituje ještě absence vyhřívaných sedadel, které v době pořízení nebyly k mání.

Tento nedostatek se nakonec povedlo vyřešit dokoupením vyhřívaných potahů, které sice nevypadají zrovna vábně, nicméně svůj účel plní. Ostatně vzhled byl v tomto ohledu podružný, neboť jak sám majitel dodává, interiér působil jako zastaralý již v době, kdy vůz kupoval. Tehdy jej přitom vyšel na nemalých 20 tisíc Eur (dnes cca 523 tisíc korun), daná investice se však vyplatila - takový Cayenne by o podobnou sumu přišel na hodnotě jen za první rok či dva.

Jak se tedy zdá, i Dacia Duster může vydržet, třebaže platí za jedno z nejnespolehlivějších aut. Důvodem zde tedy může být to, že šetřiví majitelé škudlí i na pravidelné péči, což u majitele Porsche nelze očekávat. Jan si v tomto případě nechal dokonce za příplatek prodloužit záruku na šest let, takže o vůz se musel řádně starat už proto - aby o záruku nepřišel a od začátku počítal s tím, že si jej nechá dlouho. S ohledem zejména na zkušenosti techniků TÜV je tento přístup spíše výjimkou než pravidlem, na výše zmíněném ale nic nemění.

Zdroj: Drive Tribe

Petr Prokopec