Autoforum

/

Foto: Audi

Lze jej pořídit za peníze, které můžeme vzhledem k jeho značce, velikosti, technice a schopnostem směle označit za směšné. Nicméně je třeba počítat s tím, že v servisu se nebudou ptát, zda jste prvním, druhým či kolikátým majitelem.

Není žádným tajemstvím, že zejména Evropu zasáhla značná inflace. Nejspíše již nemá smysl zmiňovat, že jde o důsledek zelené politiky, způsobu boje s koronavirem a dopadům konfliktu na Ukrajině, podstatné je, že ke zdražování dochází na všech frontách. Vyšší ceny tedy nejsou spojené pouze s nákupem nových či ojetých aut, ale také s údržbou. Jen za loňský rok vzrostla cena práce v autoservisech o 12 až 15 procent, letos pak jen do konce dubna o dalších pět. O nedostatek zákazníků přitom mechanici nouzi nemají, místo toho jim schází komponenty. Ty jsou tedy též stále dražší, nahoru tak logicky letí i finální účty za opravu.

Kvůli směřování Evropské unie k elektromobilitě navíc nelze předpokládat, že by v budoucnu mohlo být lépe. Čím více se automobilky budou odklánět od spalovacích motorů, tím více budou utlumovat jak výrobu nových aut jimi osazených, tak komponentů s nimi souvisejících. Uvolněný prostor na trhu pak sice převezmou firmy zabývající se druhovýrobou, i ty ovšem budou reagovat na změny na trhu. Tedy na dražší vstupní materiál a vysokou poptávku. Ta ještě vyšší pak bude spojena se servisy, neboť udržovat při životě bude třeba stále starší vozový park.

Výše zmíněné je třeba mít v patrnosti, pokud při nákupu ojetiny hodláte lovit v prémiových kruzích. Třeba Audi Q7 druhé generace totiž lze dnes pořídit již od 700 tisíc korun, což jsou na někdejší vrchol čtyř kruhů překvapivě malé peníze. Zvláště pokud si uvědomíte, že většina původních majitelů rozhodně nezůstávala u (beztak vcelku velkorysé) standardní výbavy, ale dopřála si i řadu příplatkových prvků. Očekávat tedy můžete nemalý luxus, který je navíc párován s působivou praktičností - zavazadelník totiž při sklopených sedadlech pobere až 2 075 litrů.

Statistická data navíc nezmiňují SUV vyráběné na Slovensku jako vůz, jenž by byl s kvalitou na štíru. Nicméně jak dodávají servisní technici, v potaz je třeba vzít hmotnost vozu startující na dvou tunách. V jejím důsledku je tak výrazněji zatížen podvozek, stejně jako brzdy. V případě zájmu je tedy třeba prověřit hlavně to, zda vyhlédnutý exemplář netrávil příliš času v terénu či zda za něj původní majitel nezapřahal těžké přívěsy. Ceny za výměnu brzdových kotoučů, tlumičů či vzduchových měchů jdou totiž aktuálně do desetitisíců korun.

Jak přitom zjistili naši kolegové z Auto Bildu, kteří proklepli exemplář z roku 2018 s najetými 147 187 kilometry, Audi Q7 kromě výše zmíněného ničím zásadním již netrpí. V jejich případě pak sice karoserie byla poznamenána mnohými šrámy, ty však šly na konto neopatrnosti prvního majitele. Ten přitom zvolil výbavu S-line, se kterou zjevně zpevněný asfalt nikdy neopouštěl. Mimo to sáhnul také po třetí řadě sedadel, načež jej vůz vyšel na 80 040 Eur (cca 1 956 000 Kč). Po necelých čtyřech letech je ale k mání za 42 980 Eur (1 050 000 Kč).

Právě před vábením nemalého poklesu hodnoty Němci varují, a to v souvislosti s údržbou. Jen takový alternátor vás totiž vyjde na 25 tisíc korun, startér pak na dalších dvaadvacet tisíc korun. Pokud tedy dle techniků nemáte po koupi vozu zhruba 20 procent z pořizovací ceny na servisní náklady, pak byste možná raději namísto prémiového SUV měli zauvažovat o nějakém lépe vybaveném mainstreamovém.

Lze pak už jen dodat, že Němci otestovaný exemplář poháněl nejobvyklejší třílitrový turbodiesel. Tedy zcela vyhovující pohonná jednotka, která se díky 272 koním a 600 Nm stará nejen o slušnou dynamiku (0-100 km/h za 6,3 sekundy, nejvyšší rychlost 234 km/h), ale rovněž o relativně nízkou spotřebu (8,9 l/100 km). Mimo to dokáže utáhnout až 2,7 tuny vážící přívěs. Jak jsme nicméně již zmínili, to má své následky.

Zdroj: Auto Bild

Petr Prokopec