Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Pokud automobilky předpokládají, že lidé už nechtějí svá auta řídit, čeká je nutně zklamání. Některým je totiž proti srsti i zpětná kamera, neboť jí jednoduše nevěří, natož pak cokoli pokročilejšího.

Prakticky každý moderní automobil je dnes osazen celou řadou tzv. elektronických berliček. Jde o asistenční systémy, které mají jak umocnit pohodlí, tak zejména bezpečnost. A pokud dojde na nehodu, pak se snaží co nejvíce zmírnit její následky. To je jistě chvályhodné, načež bychom výrobcům měli jen tleskat. Nicméně se tak neděje, od velkého množství řidičů přichází spíše kritika. Dáno je to hlavně tím, že dané systémy nejsou ani v nejmenším dokonalé.

Americká společnost Erie Insurance nedávno provedla průzkum u pěti set majitelů moderních aut, jichž se zeptala právě na asistenční technologie. Respektive na to, zda je vypínají, a pokud ano, pak které a z jakého důvodu. Její zjištění přitom korespondují s podobným průzkumem, jaký provedla asociace AAA (American Automobile Association). V jejím rámci totiž motoristé poukazovali zejména na to, že funkčnost systémů není konzistentní. A pokud se na ně nemohou spolehnout neustále, raději je vypínají.

Magazín Consumer Reports sice tvrdí, že počet mrtvých na silnicích by se snížil o polovinu, pokud by elektronickými berličkami byl osazen každý vůz, na konání motoristů ale nelze nahlížet negativně. Ostatně častokrát se nám stalo, že aktivované systémy nás dostaly do většího nebezpečí, než by se stalo bez nich. Většina členů redakce tak má často při nastartování pocit, že se připravuje na vzlet raketoplánu, neboť cvakáme na tlačítka jako diví. Jen s tím rozdílem, že systémy nenahazujeme, nýbrž deaktivujeme.

Jak jsou na tom ale Američané? Hned 30 procent respondentů uvedlo, že vypíná adaptivní tempomat, neboť kromě toho, že jej shledávají obtěžujícím či rozrušujícím, chtějí mít plnou kontrolu nad vozem, nikoliv aby vše měl pod kontrolou počítač. Podobné je to pak s aktivním udržováním vozu ve zvoleném úhlu, kdy se lidé musí prát s řízením. Dané technologii tak dalo palec dolů 23 procent dotázaných, zatímco vůči detekci pozornosti řidiče se kvůli falešným alarmům vyslovilo 22 procent.

Obdobné důvody jsou spojené rovněž s odmítáním monitoringu jízdních pruhů (21 %), automatického nouzového brzdění (17 %), detekcí dopravních značek (14 %) nebo třeba s přednárazovým bezpečnostním systémem a detekcí chodců (obojí 11 %). Poměrně překvapivě pak 6 procent dotázaných dalo palec dolů i v případě zpětných kamer, s nimiž prý mají špatné zkušenosti, a proto výhledu vzad skrze centrální obrazovku či displej ve zpětném zrcátku nevěří.

Z daného průzkumu by si tak výrobci aut měli vzít ponaučení. Pokud totiž jejich cílem je plné autonomní řízení, za které si navíc chtějí účtovat nemalé peníze, pak jednoduše nemohou selhávat již u základních systémů, jako je ona zpětná kamera. Jinak je bude většina klientely odmítat, což v době, kdy se začíná mluvit o předplatném právě takových technologií, může vést k nižším příjmům, než s jakými automobilky ve svých plánech počítají.

Zdroj: Erie Insurance

Petr Prokopec