Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

U obchodních center, kanceláří nebo i u vlastního domu lze k parkování přistoupit různými způsoby a podle toho se ke vchodu do objektu dostat za různě dlouhý čas. Co je nejrychlejší?

Pokud se veřejným místům z principu nevyhýbáte, jistě jste museli v životě zažít, jak složité bývá někdy dobře zaparkovat na velkém veřejném parkovišti. Takový prostor obvykle obklopuje místo, kam všichni míří a pokud do něj nepůjde vstoupit přímo z každého parkovacího „chlívku”, logicky to někteří budou mít ke vchodu blíže a jiní dále.

Snad nikdo přitom nechce ztrácet čas jak hledáním správného místa, tak chůzí od něj ke vchodu, a tak je otázkou, jaký přístup k parkování zvolit, abyste to zvládli nejrychleji. Někteří sází na minimum chůze, a tak raději 20 minut jezdí po parkovišti a čekají na uvolnění blízkého místa. Jiní naopak sází na minimum ježdění a klidně nechají auto i na jiném parkovišti a do cíle dojdou pěšky. A další volí cokoli mezi tím.

Dá se z těchto „strategií” vybrat ta nejlepší? Budete se divit, ale dá, tedy alespoň dva vědci z institutu v Santa Fe a univerzity v Bostonu si to myslí. Srovnali tak časovou výhodnost třech přístupů k parkování, kdy ten první označili jako pokorný, druhý jako opatrný a třetí jako optimistický.

Jejich náplň možná odhadnete - první znamená nechat auto na prvním volném místě, které uvidíte, tedy klidně na úplném konci parkoviště a celé ho pak přejít. Druhý znamená snahu nechat vůz v první větší volné mezeře co nejblíže vchodu a zbytek dojít. Třetí reflektuje víru v nalezení místa hned u vchodu s vidinou minima chůze. A když žádné takové neexistuje, návrat k prvnímu volnému opodál.

Myslím, že se většina z nás v některém z těchto přístupů najde, sám volím ten poslední. Dost často se stává, že lidé nevěří existenci volného místa u vchodu, a tak tam přes veškerou nepravděpodobnost prostě je. Ale i když není, jako člověk žijící auty raději řídím než chodím. Vědci ovšem říkají, že tato strategie není časově optimální a... asi nemám důvod jim to nevěřit.

V průměru nejrychlejší je prý kompromis, tedy opatrná strategie se snahou najít místo relativně blízké, ale pořád klidně dost vzdálené. Vede k rychlému nalezení volného prostoru a relativně krátké chůzi. Druhá nejrychlejší je optimistická strategie, neboť sice nevede vždy k okamžitému zaparkování, ale krátká cesta to často vykompenzuje. A nejpomalejší je pokorná strategie, neboť lidé parkující vždy daleko sice pokaždé volné místo najdou, ale chodí příliš dlouho.

Nevíme, jestli vám tato vědecká práce nějak otevře oči nebo usnadní život, každopádně je zajímavé, co všechno se také dá spočítat...

Nejrychlejší přístup k parkování grafikou Institutu v Santa Fe

Pokorná strategie znamená nechat vůz na prvním volném místě

Opatrná zaparkovat jej někde mezi - už blíže, ale pořád s jistotou

Optimisté pak do poslední chvíle doufají, že najdou místo hned u vchodu a případně se vrací

Časově nejméně náročná je v průměru ta druhá

Zdroje: Arxiv.org, Santa Fe Institute@Youtube

Petr Miler