Autoforum

/

Foto: Subaru

Své zákazníky má, je jich ale opravdu málo. Vmísit se mezi ně může být lákavé, neboť ani v době všeobjímající popularity SUV nejde o drahé zboží. Přitom funguje a vydrží, a to i s dieselovým motorem, který se dříve v Subaru Forester ukázal být problematickým.

Subaru je v Evropě respektovanou značkou, dobrou image ale nikdy nezvládla přetavit ve vysoké prodeje. Za posledních třicet let tak japonská automobilka ani v jednom roce nepřekonala metu 60 tisíc prodaných aut a loni se nedostala ani přes 20tisícovou hranici. Že jde o okrajového hráče, je v očích zákazníků často výhodou - mají neobvyklá auta a v servisech mohou počítat se skoro rodinným přístupem, sama automobilka by ale jistě byla raději za vyšší čísla.

Že jsou prodeje Subaru velmi nízké, dosvědčuje i fakt, že německé stanice technické kontroly nenavštěvuje dostatečně velké množství aut, aby se Subaru mohla objevit v každoročním hodnocení TÜV. Že v jeho žebříčcích vozy japonské automobilky nenajdete ale neznamená, že technici TÜV nemají k dispozici žádná data, která by stála za zmínku. A protože řeč dnes bude o modelu Forester, nějaké údaje jsme si zjistili i k němu.

Do hledáčku se nám dostala čtvrtá generace vozu prodávaná od roku 2012, my se ale na úvod ještě na chvíli vrátíme do roku 2008, kdy automobilka přišla s vlastním turbodieselem. Jednotka s interním označením EE20 stejně jako benzinové agregáty disponovala protiběžnými písty, které se pro Subaru staly poznávacím znamením již před pětapadesáti lety. V roce 1983 pak atmosférické plnění doplnila i turbodmychadla, díky čemuž má Subaru s technologií plochých přeplňovaných motorů nemalé zkušenosti. Ovšem ani to nepomohlo k tomu, aby byla dvoulitrová jednotka byla prosta dětských bolestí.

V případě čtvrté generace SUV Forester šlo o jeden z posledních modelů značky, v nichž se tento agregát objevil. V roce 2018 bylo totiž rozhodnuto, že diesel musí z kola ven, což se během následujících měsíců také stalo. Když tedy v dané době Subaru představovalo Forester páté generace, již uvádělo, že pohon dostanou na starosti benzinové motory, které nově doplní hybridní jednotka. Se všemi agregáty pak značka navíc spojila jen automat CVT.

Má tedy smysl přemýšlet o dieselovém Subaru jako o ojetině? V bazarech nejde o bůhvíjak žádané zboží - omezený zájem se ze světa nových aut se nepřekvapivě zrcadlí i u prodejců ojetin. Lidé z TÜV ale naznačují, že v případě Foresteru to opravdu není právem, zvláště pak v případě dieselu - pro SUV tento motor byl a je ideálem. Pravdou sice je, že diesel měl do reputace neprůstřelné jednotky daleko, neboť jej zpočátku trápilo praskání hřídelí, Subaru ale pokračovalo ve vývoji. A když se agregát dostal pod kapotu Foresteru, jednalo se už o propracovanější jednotku.

Neobvyklé vrozené problémy tak nahradily spíše ty obvyklejší, které jsou spojené se způsobem používání vozu ze strany některých majitelů. Diesel totiž byl a je náchylný na krátké projížďky, během kterých nedocházelo k patřičnému zahřátí anti-emisního systému. V důsledku toho se pak ucpává filtr, motor se přepíná do nouzového režimu a výkon jde dolů, zatímco spotřeba nahoru.

Pokud nicméně vaše mobilita nespočívá v přesunech do pár kilometrů vzdálené školky či obchoďáku, pak lze dieselový Forester vřele doporučit. Agregát se 150 koňmi je totiž vypiplán již prakticky k dokonalosti, převodovka bezproblémová a na rozdíl od ostatních japonských výrobců Subaru ani předčasně nepodléhá korozi. Ceny pak odpovídají spíše omezenému zájmu - nakupovat můžete od 200 tisíc Kč, pokud chcete méně jeté vozy, chce to aspoň 300 tisíc Kč. Řekli bychom, že vzhledem k univerzálnosti a odolnosti vozu je to dobrá cena, názor na toto si ale pochopitelně musíte udělat sami.

Zdroj: TÜV

Petr Prokopec