Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Když se deseti lidí zeptáte na názor na příčné prahy, nejspíše si vyslechnete deset názorů zmiňující jejich pozitivní i negativní dopady. Jen málokdo zmíní to, na co se zaměřila nová britská studie.

Na silniční retardéry, příčné prahy či „ležící policajty” lze nahlížet z různých úhlů pohledu. Na jedné straně nepochybně zvládají zpomalit dopravu, je ale otázkou, za jakou cenu. Jsou umělou překážkou provozu, která sama může přispět nehodám a nutí k soustavnému zpomalování a opětovnému zrychlování. To znamená zbytečný hluk a nadměrné emise, jak jsme se dozvěděli dříve. Jistě existují místa, na kterých má smysl negativní dopady snášet, jejich nepochybné nadužívání ale ve výsledku vede jen k tomu, že je většina motoristů v současné míře odmítá.

Vedle zmíněného je tu ale ještě jeden negativní dopad, o kterém se nemluví a tím je poškozování automobilů. Tedy ne že by lidé netušili, že přejíždění příčných prahů nedělá jejich autům dvakrát dobře, následky se ale dosud nikdo nepokusil kvantifikovat. Proto se právě na to zaměřila britská studie webu Confused.com a přišla s pozoruhodnými závěry.

Z oslovených dvou tisíc lidí plných 22 procent uvedlo, že jeden z 29 tisíc silničních retardérů, které se ve Velké Británii nachází, poškodil jejich vůz. U těchto incidentů přitom 48 procent připadá na poškození pneumatik a 33 procent poté na podvozek, zbylá část na ostatní části vozu (například přední nárazníky, které vyšší retardéry snadno pocuchají).

Něco podobného může říci každý, dotyční ale vzniklé problémy řešili, a je tak možné kvantifikovat i průměrnou cenu opravy způsobené škody - činila 141 GBP, tedy asi 4 050 Kč. Jakkoliv by se přitom mohlo zdát, že motoristé si mohou v takovém případě mohou nechat opravit auto leda za své, není tomu tak, alespoň ne ve všech případech. Minimálně ve Velké Británií není složité domoci se kompenzace od úřadů, pakliže se silničními retardéry není něco v pořádku (jsou vyšší, než mohou být, jsou špatně označené apod.). I proto šlo v rozmezí let 2015 až 2017 z každého městského rozpočtu na náhrady škod způsobených retardéry v průměru 35 tisíc liber (asi 1 milion korun).

To jsou vskutku nemalé sumy a přidávají na misky vah hodnocení retardérů další závaží na stranu jejich negativ. Jistě nemá smysl diskutovat o tom, že příčný práh před přechodem u školy je v pořádku a čert vem pár poškozených gum. Ale je nutné snášet podobné dopady v místech, kde je sama instalace prahů obtížně ospravedlnitelná?

Výše škod ale není to jediné, co studie odhalila. Dále stojí za zmínku, že 28 procent oslovených motoristů zmiňuje velmi špatné značení upozorňující na tyto retardéry. I z toho důvodu 19 procent lidí dodává, že na nich vůbec nezpomaluje - ne proto, že nechce, ale kvůli tomu, že si jich všimnou příliš pozdě.

Jak jsme navíc naznačili výše, jsou tu i další negativní aspekty. 27 procent lidí má jistě správný pocit, že retardéry narušují plynulost dopravy. Dalších 22 procent znovu správně říká, že zhoršují ovzduší, načež by je 23 procent bez výjimky odstranilo. Znovu 23 procent lidí se pak ulicím s retardéry rovnou vyhýbá. A všeobjímající zjištění nakonec - 58 procent tázaných retardéry jako takové odmítá ve smyslu způsobu jejich současného nasazení.

Ačkoliv tedy polovina dotázaných souhlasí s tím, že retardéry přispívají k ochraně chodců, jejich skutečný přínos jde poměřovat jen případ od případu. Pokud jsou totiž umístěny v místech s vysokým výskytem chodců a je na ně patřičně upozorněno, pak je lze vnímat pozitivně. Pokud ale na ně narazíte v místě, kde se chodci ani nepohybují, stěží se asi ubráníte myšlence, že nejde o nic jiného než o šikanu řidičů. Zvláště když se spousta z nich ani včas nedozví o jejich existenci a rychlým přejetím si tak akorát... poničí auto.

Zdroj: Confused

Petr Prokopec