Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jedno přísloví říká, že objem ničím nenahradíš. U nejznámějšího amerického sporťáku však mají ještě jiné heslo. A to se týká co nejnižší hmotnosti.

Válka o co největší počet koní pod kapotou automobilu začíná vtahovat stále více značek. Dokonce i Porsche, kterému ještě nedávno stačily k akceleraci z klidu na 100 km/h za čtyři sekundy pouhé tři stovky bujarých ořů, nyní chystá 780koňový 918 Spyder. A F70, nástupce Ferrari Enza, by dokonce mohl disponovat stádem konkurujícím Veyronu. Tedy 1 000 koňských sil. Jeden výrobce však kupodivu této řeži odolává. I když divit se tomu vlastně ani nemůžeme. Na rozdíl od jmenované konkurence totiž nepochází z Evropy.

Hádáte správně, řeč je o Chevroletu Corvette. Legendě, která v příštím roce oslaví 60 let existence. Za tu dobu se světu představilo šest generací, přičemž ani jedna nebyla stejná jako ta druhá. Na mysli přitom nemáme pouze samotný design, ale především materiály, z nichž jsou jednotlivé exempláře vyrobeny. Chevrolet totiž namísto co nejvyššího výkonu (jakkoli ani ten nebyl nikdy malý) vsadil již před šesti dekádami na co nejnižší hmotnost.

Opravdu to neznamená, že by Corvette výkonvě byla poddimenzovaná. Ostatně, 512 koní, jakými disponuje aktuálně prodávaná verze Z06, by ještě před 15 lety stačilo na získání titulu nejrychlejšího automobilu planety. Dnes to ovšem vozu s hmotností 1 418 kg umožňuje dosáhnout zrychlení 0-100 km/h za 3,9 s a nejvyšší rychlosti 320 km/h.

Ještě zajímavější než tato čísla je poměr 2,77:1, který značí, že na jednoho koně připadá pouhých 2,77 kg. A teď si vemte nabubřelých 1 810 kg, které váží 517koňový Aston Martin DBS. Poměr 3,5:1 nevypadá vedle Corvette nejlépe. A lehko očividně není ani Nissanu GT-R, jehož 550 koní si musí poradit s 1 737 kg (a tím pádem se „pyšní“ poměrem 3,16:1).

„Koňská síla není jediným měřítkem výkonu,“ říká o této statistice Harlan Charles, marketingový manažer Chevroletu. „Důležitá je rovněž nízká hmotnost a její rozložení. A právě v tomto ohledu Corvette exceluje. V rámci zavádění novátorských technologií a odlehčených materiálů totiž máme dlouholetou tradici.“

Charles přitom odkazuje na rok 1953, kdy legendární designér General Motors Harley Earl zvolil pro první generaci Corvette (označovanou jako C1) laminátovou karoserii. A to nejen pro její lehkost, ale také kvůli odolnosti vůči korozi a nízké ceně. Od roku 1968, kdy již byla v prodeji třetí generace C3, byla navíc karoserie vozu vyráběna z materiálu zvaného SMC.

Představit si pod tím můžete speciální druh plastového kompozitu, který snížil poměr pryskyřice ve prospěch vláken. Výsledkem byla nejen nižší hmotnost, ale také lepší opracovatelnost. Karoserie se díky tomu stávaly mnohem hladšími, což se projevilo také na kvalitě laku. Pevnost SMC pak stvrdil fakt, že GM z něj při vysokém tlaku a horku formovalo i katalyzátory.

Vývoj tím ovšem neustal. S ohledem na vysokopevnostní příčky zcela nového šasi páté generace, odlehčený motor V8 (používal hliníkovou konstrukci namísto železných slitin) a titanový výfuk (o 70 % lehčí než soudobé konvenční systémy) vážil model C5 o takřka 50 kg méně než předchozí C4. A to přesto, že byl delší a širší.

Corvette C6 Z06 představená v roce 2006 pak představovala nejpokrokovější materiály v historii tohoto modelu. Hliník nahradil v konstrukci šasi ocel, čímž se hmotnost této části zredukovala o jednu třetinu. Mimo to Chevrolet v mnohem větší míře než dosud začal užívat hořčíku a karbonu, čímž se hmotnost dále snížila. A verze ZR1 s keramickými brzdami zašla ještě dále.

„Při výrobě Corvette jsme se nikdy nezaměřovali na jeden konkrétní materiál. Vlastně nám je jedno, zda jde o karbon, hliník či cokoliv jiného. Důležité je, abychom soustavně hledali co nejlepší možná technologická řešení, s nimiž zákazníkům nabídneme špičkové jízdní vlastnosti,“ dodává Tadge Juechter, vrchní inženýr vývoje. Co myslíte, má pravdu? Nebo raději preferujete kombinaci dvou tun hmotnosti a 1000 koní?

Zdroj: Chevrolet přes Carscoop

Petr Prokopec