Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Poprvé jsme vyzkoušeli osmiválcový Sport s výkonem 510 koní. Není ve všem dokonalý, má ale svou duši.

Je to již téměř rok, co jsem vám na stránkách Autoforum.cz přiblížil nový Range Rover. Tehdy jsem přitom na vůz pěl velkou chválu, která rozhodně nebyla způsobena automobilkou placeným výletem do exotického Maroka nebo mladickou nerozvážností. Docela přesně si totiž vybavuji moment, kdy jsem tuto britskou klasiku testoval v její předchozí generaci poprvé. Rok 2005 tehdy do motorového prostoru přinesl přeplňovaný osmiválcový motor Jaguar, jehož 400 koní vysávalo palivovou nádrž daleko rychleji než parta hokejových fanoušků lokální výčep. Nebyla v tom ani špetka zábavy, spíše obavy z toho, zda vůz vůbec dojede k další čerpací stanici. To se mu nakonec nepovedlo, přestože jeho palubní počítač ukazoval ještě 40kilometrovou rezervu.

Po potupné cestě s kanystrem jsme tak s největší klasikou mezi luxusními off-roady rozhodně nebyli kamarádi. A to až někdy do roku 2010, kdy Range Rover dostal zcela nový 4,4litrový turbodiesel o výkonu 313 koní. V mezičase automobilka přišla s řadou modernizací, teprve až nová pohonná jednotka však mou averzi k tomuto stroji začala měnit ve stav připomínající přitažlivost. Což jen potvrdil klasický týdenní test, kdy jsem se na území Prahy pohyboval s lehčí nohou na plynu za pouhých 10,5 l/100 km.

Třetí generaci Range Roveru jsem si přitom oblíbil natolik, že pro mne nakonec pomalu neexistoval lepší vůz. A to nejen v rámci dané kategorie, ale vůbec. Když se tedy poté objevily první obrázky nového modelu, začal jsem opravdu prskat. Především kvůli tvaru světlometů. Během samotného testu jsem pak našel chyb daleko více, přesto mně ale charakter vozu, jeho výrazné odlehčení a hlavně můj oblíbený motor (nyní turbodiesel produkuje již 339 koní) nakonec dokázaly přimět k verdiktu, jaký jste si mohli přečíst loni.

Dámy a pánové, vítá vás kapitán vašeho letadla

Teď tady ale máme nový Range Rover Sport. Tento model, tedy jeho originální provedení mám spojené především s obrovskou krabicí, v níž se nacházelo USB s pěti fotografiemi vozu, jež plně okupovaly tento flash disk s kapacitou 64 MB. Při jiné příležitosti se mi Sport do mysli nezaryl a při své lásce ke klasickému Range Roveru jsem ani nechápal, proč by se pro jeho koupi měl vůbec kdo rozhodnout. Pozvání značky na první jízdu s novou generací ale nešlo odmítnout, vůz přece jen sliboval o poznání jiný projev. Dostal stejné hliníkové šasí, jaké užívá i klasický Range Rover a jistotou je tak výrazný váhový úbytek, který navíc automobilka korunuje sliby o nebývalé dynamičnosti.

Dostojí jí ovšem novinka? A dokáže v mém osobním žebříčku přeskočit svého mohutnějšího sourozence? To jsou otázky, na které se pokusím na následujících řádcích nalézt odpovědi, přičemž občas zmíním i Porsche Cayenne, které je pro britské SUV jedním z hlavních konkurentů. Je ale lepší? I to si za malý moment povíme. Nyní mi ale ještě dovolte jednu malou odbočku, která se týká finální tečky za celou mezinárodní prezentací ve Walesu. Verdikt dopředu neprozradím, o dané akci se ovšem zmínit musím, přestože ji s největší pravděpodobností neokusí jediný potenciální majitel. Jenže britské sportovní SUV nehraje jen na strunu logiky a rozumu, je to vůz, do jehož nákupu musíte vložit i trochu svého srdce.

Ale k tomu se také dostaneme, proto zpět k oné neobvyklé disciplíně. Land Rover totiž na letištní ranvej přistavil vyřazený Boeing 747, ze kterého udělal prolézačku pro auta. Ano, čtete správně, skutečně jsem s Range Roverem Sport jezdil skrze letadlo. A aby samotný vjezd i výjezd nebyly jen tak snadné, stal se celý trup překážkovou dráhou, ve které bylo třeba přejíždět po šikmých plochách nebo objíždět odstavený Land Rover. Je trochu ujeté, přesto tato činnost demonstrovala terénní schopnosti britské novinky na jedničku. Vždyť které SUV vám nabídne natolik velký boční náklon, že z otevřeného okýnka dosáhnete prakticky na zem? Tím už ale trochu předbíhám, a proto zpátky na začátek.