Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Ampera posouvá použitelnost elektromobilů blíže širšímu auditoriu, zásadní zlom ve vývoji automobilismu ale rozhodně nepředstavuje.

Možná si říkáte, jestli je vůbec možné od nás očekávat férový test Ampery. Však do informací prezentovaných o tomto autě „šijeme”, kdy můžeme a nit jsme nenechali suchou na všem od její normované spotřeby až po vyhlášení tohoto Opelu autem roku.

Jenže zmíněné články nejsou projevem nepřátelství k vozu samému. Ohrazujeme se jimi jen vůči tomu, jak neúplně, nepřesně či jinak nesprávně jsou prezentovány jeho vlastnosti a přednosti. Aniž bychom v danou chvíli měli s Amperou jakoukoli reálnou zkušenost, bylo zkrátka fyzikálně nemožné, aby se po silnicích pohybovala se spotřebou 1,2 litru benzinu na 100 km či jejím energetickým ekvivalentem. To je prostě nesmysl.

Tento a další projevy snahy představovat vůz jako zázrak na kolech, hotového spasitele planety, mu ve výsledku více ubližují než pomáhají, neboť podobným očekáváním zkrátka není ve skutečnosti schopen dostát. A tak jsme jen vyfukovali bubliny a uváděli románové příběhy na pravou míru. Nic více a nic méně. O tom, jak dobré, nebo špatné je to auto, jsme předem nenaznačovali vůbec nic.

Nevím, jak kolegové, ale osobně nejenže netrpím vůči elektromobilům jakoukoli záští, považuji je dokonce za zajímavé řešení, které může nabídnout něco, co konvenční auta nesvedou. Činím tak ale s vědomím jejich reálných limitů znamenajících, že elektrická auta budou prakticky použitelná až ve chvíli, kdy bude odstraněn problém, jenž je trápí už odnepaměti - ano, ten s akumulátory. Zajídá se mi jen to, když jsou tato omezení přehlížena, elektromobily uměle zvýhodňovány a nám navzdory realitě nuceny jako jasná brzká budoucnost, aniž by takovou roli mohly bez nějakého zázračného vynálezu skutečně sehrát. Je to iracionální, hloupé a poškozuje to nás všechny.

Na podobné faktory jsem ale v testu Ampery nehodlal brát ohledy a chtěl jsem se na ní podívat naprosto racionálně, ať si o ní kdo chce říká co chce. I s vědomím toho, že konstrukčně neznamená nic objevného a mnohé její prezentované přednosti jsou více formální než faktické, jsem v ní spatřoval první relevantní pokus o stvoření elektromobilu opravdu pro každý den a přistupoval k ní dokonce s jistým optimismem. Že to nebude auto pro každého, že nebude jezdit za litr na sto a že za její věčnou slávu nebudou demonstrovat lední medvědi, to jsem bezpečně věděl předem. Přesto jsem v něm viděl cestu, jak spojit zatím naprosto oddělené světy konvenčních a elektrických aut v jeden, a byl proto velmi zvědavý, jak funguje v praxi.

Přes všechny pohádky jsem si říkal, že by to mohlo být docela zajímavé auto pro někoho, kdo obvykle jezdí kratší trasy, na kterých může využít zatím výrazně nižší ceny elektrické než „palivové” energie (je to ale dáno v podstatě jen daněmi, bohužel) a pokud bude chtít dojet dál, bude mít vůz schopný jízdy, která je ekonomicky i kvalitativně na úrovni těch konvenčních. Realita ale nakonec až tak sympatická není. Jaká tedy je? Přesně to se vám pokusím zevrubně popsat.

Oddán optimální aerodynamice

Technické záležitosti ale dostanou v tomto testu ještě spoustu prostoru, nejprve můžeme v klidu nabrat síly při přemítání o designu Ampery. I ten je totiž dosti svérázný.

Jeho jedinečnost vychází ze specifického profilu karoserie, který sází na kombinaci relativně standardně pojaté přední části s vyšší, podsaditou zádí. Trochu tak připomene malé sedany vykřesané z hatchbacků, dvě auta slepená v jedno, ale výsledek lze těžko přirovnat k něčemu jinému, je opravdu svůj. V tomto případě ale zřejmě není důsledkem snahy udělat za každou cenu něco nového, futuristického, spíše je odrazem přístupu, který kdysi ctilo BMW - form follows function. Jakýkoli elektromobil musí vzhledem k nutnosti minimalizace spotřeby energie maximálně snížit i odpor vzduchu a tomu zvolený tvar karoserie rozhodně nahrává. A když si vezmete, jak se o něco podobného pokoušely a pokoušejí mnohé jiné vozy podobného ražení, je výsledné pojetí Ampery bezesporu úspěchem.

Pokud vám tento vůz při pohledu z boku něco nápadně připomíná, nemusíte se začít probírat katalogem čínských klonů. Sama Ampera je klon, jen legální, kopíruje totiž koncernový Chevrolet Volt. Sdílí s ním nejen profil, ale prakticky i záď, která se odlišuje jen v detailech. Přesto ji nelze označit za všední - je tak trochu Kammovsky useklá, s hodně vytaženými rohy zadního nárazníků a centrálně umístěným mlhovým a „couvacím” světlem v útrobách jakéhosi difuzoru. Pěkné to snad ani není, zajímavé ano.

Ampera ale používá krom vlastního jména a loga také novou příď, která spoléhá na designové prvky nejnovějších rüsselsheimských modelů. Ony dva bumerangy, do nichž jsou vklíněna všechna světla (a ještě zbylo trochu prostoru pro černý plast) asi nebudou sympatické všem, za sebe ale toto řešení označím za celkem líbivé. Možná jsem tím v sobě odhalil skrytého gaye, neboť mužům se většinou Ampera moc nezamlouvala, ženám ale obvykle byla velmi sympatická. Co nadělám, i sám sebe prý člověk poznává celý život...