Autoforum

/

Foto: Bugatti

Jde o vozy jako Bugatti Chiron, se kterými se většina majitelů bojí byť jen vyjet, aby jim neublížili a nesnížili tak jejich hodnotu. Christoph Zitzmann na to jde jinak a používá je klidně jako cvičební stroje. Některé to dráždí, jeho byznys ale vzkvétá.

Se svým majetkem si každý může dělat, co uzná za vhodné. Tedy pochopitelně jen ve chvíli, kdy nikoho neohrozí. Nicméně pokud vás třeba ráno napadne, že si koupíte zcela nové auto, které chvíli poté rozmlátíte palicí, je to jen vaše věc. Lze sice v takovou chvíli mluvit o možné duševní poruše či pochybné morálce, neboť jde o marnění prostředky, které by mohly být využity smysluplněji, ale pokud jste je vydělali poctivě, je opravdu jen na vás, co s nimi uděláte.

Přesunout se můžeme k Christophovi Zitzmannovi, jehož otec Karl-Heinz začal v 50. letech minulého století budovat v německém Norimberku síť automobilových dealerství. Tu jeho syn po roce 1992, kdy nastoupil do čela firmy, patřičně rozšířil. Zároveň přihodil i řadu dalších aktivit, mezi nimi třeba finanční služby. Díky tomu společnost nejen přežila finanční krizi v roce 2008, ale dokonce z ní i vyšla ještě silnější. Krátce po jejím odeznění se navíc začala věnovat i výrobě specializovaných přívěsů na převoz automobilů.

Stávající záběr společnosti je nicméně ještě širší, zahrnuje totiž i prodej veteránů, stejně jako luxusních aut. A Christoph Zitzmann, jehož vystupování v některých ohledech nemá daleko k projevům legendárního Horsta Fuchse, zjevně ví, jak klientelu nalákat do neustále se zvětšující sítě dealerství. Jelikož se snaží udržet ve formě, používá jako neortodoxní cvičební pomůcky drahá auta. Jasně tím ukazuje jejich bytelnost, jakkoliv řada lidí si při pohledu na jeho příspěvky na sociálních sítích spíše ťuká prstem na čelo.

Zitzmann totiž nejnověji u svého Bugatti Chiron a dříve třeba u Rolls-Royce Phantom Drophead Coupe používá dveře jako hrazdu pro přítahy. Něco takového by za normálních okolností bylo nemožné. Proto s jedním i druhým vozem zajel do přístavu, kde se postavil na kraj promenády či mola. Následně pak otevřel dveře, které se tak nacházely nad vodní hladinou. Poté již stačilo jen se vyklonit, chytit za jejich vršek a následně zaujmout davy, které se kolem aut srotily.

Ano, chápeme, pokud těmto kouskům dáte palec dolů. Do profesionálního milovníka kalisteniky má Zitzmann přece jen daleko. Člověku se navíc ježí chloupky za krkem, když si uvědomí, jak drahá by asi byla oprava, kdyby se dveřní panty vyrvaly. Na druhou stranu, asi nikdo zatím nedokázal lépe demonstrovat jejich bytelnost. O Zitzmannovi se tak hojně mluví, což je pro jeho byznys jen dobře.

View this post on Instagram

A post shared by Christoph Zitzmann (@christoph.zitzmann)

View this post on Instagram

A post shared by Christoph Zitzmann (@christoph.zitzmann)

Zdroj: Christoph Zitzmann@Instagram, syzen4869@YouTube

Petr Prokopec