Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Marcello Gandini patří mezi největší designéry historie. Má na svědomí řadu Lamborghini i obyčejných aut. Tady je desítka těch nejlepších.

Když se řekne Lamborghini Miura, zježí chlupy na celém těle nejen fanouškům italských sporťáků. Je to ikona, stroj, který zahájil dodnes trvající éru supersportů s motorem uprostřed nejen ze Sant'Agaty. Je to také dle spousty názorů jedno z nejkrásnějších aut na světě. Zná ho snad každý, kdo nedělí auta na červená, modrá a černá.

Podobné množství lidí bude znát i karosárnu Bertone, která bohužel zbankrotovala. Jak k tomu došlo, jsme detailně rozebírali vloni v listopadu. Bertone stojí mimo jiné za Lancií Stratos, strojem tak proslaveným v rallye, že se s ním může měřit jen hrstka ostatních soutěžních aut, a za několika Lamborghini včetně Miury.

V onom obsáhlém článku o konci karosárny Bertone se objevilo jméno Marcello Gandini. Právě tento italský designér je zodpovědný za Lamborghini Miura, stejně jako za spoustu dalších aut - včetně Stratosu. Byl jedním z pětadvaceti designérů, spolu s Nucciem Bertonem a Giorgettem Giugiarem, kteří byli v roce 1999 nominovaní na cenu Automobilový designér století.

Právě Giugiaro, tehdy šéfdesignér karosárny Bertone, údajně stál za tím, že v roce 1963 byl Gandini odmítnut, když chtěl pro Bertoneho pracovat. Po dvou letech však odešel Giugiaro a sám Nuccio Bertone přišel za Gandinim, aby nastoupil na jeho místo - a karosárna z toho měla obrovský prospěch. Gandini se sem dostal díky Miuře, Countachi a Stratosu, vozům, které navrhl v době spolupráce s Bertonem. Cenu nakonec získal Ferdinand Porsche, ale to Gandinimu na schopnostech ani za mák neubírá - je považován za jednoho z géniů svého oboru, je legendou stejně jako některá jeho díla.

V rozhovoru v roce 2009 Marcello Gandini řekl, že jeho designové zájmy se soustředí na architekturu vozu, konstrukci, sestavení a mechaniku a až pak na vzhled auta. Přesto však jeho stroje patří k velmi krásným a právě proto z nich září i funkčnost. Tady je deset jeho nejlepších kousků.

Bugatti EB110

Třebaže Bugatti byla francouzská značka, stroj s názvem EB110 vznikl jako italské auto. V roce 1991 to bylo nejrychlejší auto na světě, mělo v útrobách 3,5litrový dvanáctiválec se čtyřmi turbodmychadly a pohon všech kol. A také mělo karbonový monokok a hliníkovou karoserii. Před čtyřiadvaceti lety. Za jeho pozoruhodným designem stojí Gandini, o všem ostatním si můžete do detailu přečíst v našem nedávném článku.

Citroën BX

Na tomto seznamu není mnoho obyčejných aut, ale Citroën BX je jedním z nich. Jeho design začal svůj život jako návrh Reliantu RW11 z Gandiniho pera, který ale nakonec nebyl použit pro britský stroj, ale pro francouzský rodinný hatchback. Vyráběl se mezi léty 1982 a 1994 a všimněte si, že pod volantem nejsou páčky - příslušenství se ovládá na vystouplých kusech palubní desky po stranách přístrojového štítu. I ten je kapitola sama pro sebe, jak ukazují obrázky.

Ferrari (Dino) 308 GT4

Jména Ferrari a Pininfarina jsou nerozlučně spojeny, ale i karosárna Bertone se na některých Ferrari podílela. Tento stroj z roku 1973 ale původně Ferrari vůbec nebyl - bylo to Dino, nástupce slavného šestiválcového Dina ze 60. let. Jméno Ferrari dostalo 308 GT4 až později. V6 tu už nebyla, motorem je příčně uložený vidlicový osmiválec. Interiér je konfigurace 2+2, ale podle obrázků budou zadní místa tak pro kabelku spolujezdkyně.

Lamborghini Countach

Jedním ze strojů, které připomínat snad netřeba, je Lamborghini Countach, vyráběné v letech 1974 - 1990. Že za ním stojí karosárna Bertone, je známo, ne všichni ale musí vědět, že člověkem pod ním podepsaným je právě Marcello Gandini. Tento nástupce Miury už má dvanáctiválec uložený za kabinou podélně, nikoliv příčně. A je to stroj, který ještě v 90. letech visel na zdech pokojů mnoha kluků.

Lamborghini Diablo

Když byl životní cyklus Countach u konce, navrhl Marcello Gandini i jeho nástupce, Lamborghini Diablo, vůz, jehož design je klínovitý jak při pohledu zboku, tak i shora. Na designu spolupracoval Tom Gale, zodpovědný například za první Dodge Viper nebo Plymouth Prowler, ale třeba v podbězích zadních kol je pero Gandiniho jasně vidět. Existovalo ohromné množství verzí Diabla a například VT, které se ukázalo jen tři roky po prvním Diablu, už mělo pohon všech kol.

Lamborghini Jarama

Zatímco ostatní Lamborghini na tomto seznamu - a že jich je dost - jsou supersporty, Jarama, vyráběná mezi léty 1970 a 1976, je grand tourer s karoserií 2+2. Vzniklo, protože bylo potřeba upravit Lamborghini Islero pro prodej ve Spojených státech. Není to přitom velké auto, jeho rozvor je údajně menší než u Volkswagenu Brouk. Oproti ostatním strojům je tento také vzácnější, vzniklo jich údajně jen 324 kusů. Navzdory takto nízké produkci je to v současnosti jedno z nejlevnějších starých Lamborgini, které si můžete pořídit. A pod kapotou je také dvanáctiválec.

Lamborghini Miura

Jedno z nejslavnějších aut nejen designéra Marcella Gandiniho, ale také automobilky Lamborghini, vzniklo původně ve volném čase inženýrů traktorárny Lamborghini a na truc Enzu Ferrarimu, který se ohradil, že mu výrobce traktorů nebude mluvit do stavění sporťáků. Miura se stavěla mezi léty 1966 a 1973 a dodnes je považována za jedno z nejkrásnějších aut na světě. Všimněte si také dvanáctiválce uloženého napříč, řešení, které Italové podle Richarda Hammonda okopírovali z britského Mini.

Lancia Stratos

Rok 1973 byl pro petrolheady velmi plodný, kromě Countache výše byl představen i Stratos, vůz značky Lancia, který se později ukázal jako velmi schopný v rallye - vyhrál světový šampionát třikrát za sebou. Tohle auto je tak malé a tak klínovité, že přední podběhy musí vystupovat nad kapotu, aby se do nich kola vešla. Není to zrovna nejhezčí auto na světě, ale je tak slavné a úspěšné, že na tomto seznamu být jednoduše musí.

Maserati Quattroporte

Gandini se podílel i na jedné z generací čtyřdveřového Maserati Quattroporte. Konkrétně to byla generace čtvrtá, která byla ve výrobě mezi roky 1994 a 2001. I zde vidíme Gandiniho podpis ve formě rovného kousku zadních podběhů, podobně jako na Diablu nebo Countach. Neděste se, není to předokolka, i když to může dlouhý přední převis napovídat. Montovaly se sem vidlicové šesti- a osmiválce s objemy od dvou do 3,2 litru. Také je to dost vzácné auto, celkem jich za sedm let produkce vzniklo asi 2 400 kusů.

Renault 5 „Supercinq”

Spolu s Citroënem BX patří tento stroj k těm obyčejnějším z Gandiniho repertoiru. Přes název Supercinq, česky Superpět, to totiž není žádná ostrá verze Renaultu 5 - je to prostě jen druhá generace tohoto stroje, prodávaná v letech 1985 - 1996. I tento stroj však měl své rychlejší verze, zmiňme například GT turbo, které ale už nebylo zadokolkou s motorem příčně uprostřed, nýbrž mělo motor vpředu a pohon předních kol.

Kompletní fotogalerie

Marcello Gandini

Zdroje: Autoblog.nl

Marek Bednář