Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Jeho první majitel je bohužel dávno po smrti, v dnes už čtyřicetileté historii vozu ale zanechal nejhlubší otisk. Ferrari Gillese Villeneuva dodnes přežilo jen s 36 600 km na tachometru.

Gilles Villeneuve patří mezi největší velikány historie Formule 1. Na jednu stranu to může znít překvapivě, neboť během své šestileté kariéry vyhrál pouze šest závodů a nezískal jediný titul šampiona. Polovina vítězství navíc připadá na jedinou sezónu 1979, což je z dnešního úhlu pohledu mizerná statistika. Nicméně i ta Villeneuvovi stačila, aby se stal vicemistrem světa, ohromil diváky i soupeře a díky svým schopnostem byl považován za jednoho z nejlepších pilotů, který nikdy nebyl mistrem světa.

Gilles strávil prakticky celou svou profesionální kariéru u Ferrari, kam přešel po jediném závodě odjetém za McLaren. To by se dnes již stát nemohlo, nicméně v srpnu 1977, hned po začátku v britské stáji se s ním setkal samotný Enzo Ferrari, který v něm prý poznal stejné kvality, jaké kdysi dřímaly v Taziu Nuvolarim. Kanadský závodník proto dostal možnost testování, během kterého sice neoslnil svými časy, nicméně i tak s ním Ferrari podepsal kontrakt a Villeneuve za jeho stáj odjel ještě poslední dva závody sezóny.

Prakticky ve stejné době italská automobilka na autosalonu ve Frankfurtu představila nové Ferrari 308 GTS. Tedy verzi Targa, jež v nabídce doplnila již dva roky vyráběné kupé. Villeneuve pak jako dar za podepsání kontraktu jeden exemplář dostal a ponechal si jej až do své smrti v roce 1982. Tehdy to měl být jeho rok, on měl být konečně šampionem F1, jenže při snaze vyrovnat se též velmi schopnému stájovému kolegovi tragicky zahynul. Onoho stájového kolegu, Didiera Pironiho, stihl jen o málo méně smutný osud, když o pár závodů později přišel o nohy a Ferrari tím o titul. Nadvláda vzpínajícího se koníka ale byla tehdy taková, že i s částí odjetých závodů unikl Pironimu titul o vlásek.

Jeho osobní Ferrari nechybělo u ničeho z toho. Používal jej prakticky kdykoli mohl, navíc pochopitelně nebyl jeho jediným majitelem. Přesto má exemplář s šasí č. 21371 dodnes najeto méně než 37 tisíc kilometrů a nyní může být vaše. Aukční síň RM Sotheby's chystá na polovinu května dražbu, ve které bude Villeneuovo Ferrari 308 GTS nabídnuto, a to dokonce bez rezervní ceny. I kdyby tedy byl jen jediný zájemce, který za něj nabídne jednu korunu, stane se jeho majitelem. S něčím takovým ale nelze počítat, Villeneuve má dodnes neskutečné množství fanoušků. Dá se proto předpokládat nemalý zájem, díky kterému se finální cena vyšponuje na možná i několik desítek milionů korun.

Je přitom třeba dodat, že kromě slavného prvního majitele se nabízený exemplář může pochlubit neoficiálním továrním tuningem. Enzo měl vůči kanadskému závodníkovi takřka otcovský vztah, a proto jeho vůz nechal nalakovat neobvyklým rudým odstínem Rosso Dino. Zároveň nechal nainstalovat lepší spojku z dvanáctiválcového Ferrari 512 BB, modifikací ale bylo daleko více. Ač tedy vůz nezdobí žádný závodní úspěch, zajímavé je více než dost.

Tím nejzajímavějším na této 308 je ale způsob, jakým s ním Villeneuve jezdil. Byl to špičkový řidič a po silnicích se začal pohybovat už v době, kdy rychlostní limity byly prakticky neexistující věcí. A krotit se nezačal ani poté, co byly zavedeny. Právě s tímto autem tak Villeneuve zajel „jízdu svého života“. Cestu z Monaka, kde bydlel, do továrny Ferrari v Maranellu jednou dojel za pouhé 2 hodiny a 25 minut. Jde přitom o 434 kilometrů dlouhou trasu, která v té době i nejrychlejším autům světa zabrala okolo čtyř a půl hodiny. Gilles tak musel jet průměrným tempem 180 km/h, a to na veřejných silnicích a za plného provozu.

Jakkoliv by toto mohlo poukazovat na jeho aroganci či bezohlednost, ve skutečnosti prý byl přesným opakem. Podle stájového kolegy Jody Schecktera či Nikiho Laudy, kterého u Ferrari nahradil, měl v sobě jen ďábla, který jej dokázal hnát pekelným tempem na jakékoliv silnici či okruhu. Ve výsledku jej tak nemiloval jen Enzo Ferrari, ale spolu s ním i celá Itálie a oblíbili si jej také mnozí ostatní závodníci.

8. května 1982 proto celý svět posmutněl, když Villeneuve tragicky havaroval při jíž zmíněné kvalifikaci na Velkou cenu Belgie. Na okruhu Zolder totiž dojel pomalejšího Jochena Masse, kterému se chtěl vyhnout. Německý závodník ale učinil totéž, kvůli čemuž Gillesův monopost v rychlosti přes 200 km/h narazil do Massovy zádě, vznesl se do vzduchu a letěl desítky metrů. Kanadský závodník byl z auta katapultován ven, navíc ztratil helmu a o několik metrů dále dopadl na plot u kraje trati. Přestože mu ale okamžitě pomohli další jezdci a první doktor byl na místě během 35 sekund, do nemocnice byl již Villeneuve transportován v kómatu. Zde mu byla diagnostikována zlomenina krční páteře, kterou bohužel neměl šanci přežít.

Po jeho smrti bylo ono Ferrari 308 GTS převezeno zpět do továrny, která jej posléze prodala Micheli Superbovi z Modeny. Po něm pak v roce 1994 vůz zdědila jeho manželka Rossana, která si jej ponechala do roku 2010, než Targa zamířila do Dánska. Nyní se začne psát nová kapitola historie, a to takřka na den přesně 36 let po Villeneuvově smutném odchodu z tohoto světa...

Podobné kousky, naštěstí se šťastnějším koncem, předváděl ve svém Ferrari 308 GTS na silnici. Na rozdíl od Villeneuva přežilo dodnes a 12. května, tedy 36 let a čtyři dny po jeho smrti, bude nabídnuto v aukci

Zdroj: RM Sotheby's

Petr Prokopec