Autoforum

/

Foto: Honda

Na smutné události nikdo nevzpomíná rád, 30. výročí jedné z nejkrvavějších velkých cen historie F1 ale nelze ignorovat. O smrtelné nehodě Ayrtona Senny ví snad každý, známý je i osud Rolanda Ratzenbergera. Ne každý si ale vzpomene, že onen černý víkend začal ještě jinak.

Přesně před 30 lety se odehrál jeden z nejsmutnějších víkendů, které kdy zažila Formule 1. První májový den zůstane už asi navždy zapsán v myslích fanoušků tohoto sportu jako den tragického skonu Ayrtona Senny, tón celému víkendu ale daly už události pátku 29. dubna 1994.

Tehdy se odehrávala první část kvalifikace na Velkou cenu San Marina (dnes Emilia Romagna) na okruhu v Imole. Rubens Barrichello v té době již nebyl úplný nováček, šlo nicméně o jeho druhou sezónu. V zatáčce Variante Bassa nicméně se svým Jordanem v rychlosti 225 km/h trefil obrubník. To jej vystřelilo do vzduchu a katapultovalo do bariéry z pneumatik. Při nárazu do ní zažil přetížení 95 g, byla to opravdu velká rána, jak připomíná přiložené video.

Život Barrichellovi zachránil známý lékař šampionátu Sid Watkins, načež se jezdec druhý den objevil na setkání všech závodníků „jen“ se zlomeným nosem a rukou v sádře. Damon Hill deset let poté na tento moment zavzpomínal se slovy: „Všichni jsme se otřepali a pokračovali v kvalifikaci ujištění, že naše vozy jsou pevné jako tanky a že můžeme být otřeseni, ale nikoli zraněni.“ Jeho slova ale naneštěstí naplněna nebyla. A bohužel ne jednou.

Došlo na dva ještě hrozivější incidenty. Ten první se odehrál v sobotu 30. dubna zhruba dvacet minut po zahájení poslední části kvalifikace, kdy rakouský jezdec Roland Ratzenberger ztratil kontrolu nad svým monopostem Simtek kvůli ulomenému přednímu křídlu, které si poškodil v předchozím kole. V nájezdu do zatáčky Villeneuve tak tento nováček narazil do betonové zdi. V daný moment se pohyboval rychlostí 306 km/h, a jakkoli kokpit vozu zůstal prakticky nepoškozen, síla nárazu Ratzenbergerovi zlomila vaz.

Šlo o vůbec první úmrtí během závodu F1 od Velké ceny Kanady v roce 1982, kdy po nehodě na startu zemřel Riccardo Paletti. Watkins přitom posléze vzpomněl, že oba dva incidenty se velmi dotkly Ayrtona Senny, jenž byl Barrichellovým přítelem. V pátek se tak do kokpitu vrátil až poté, co si ověřil, že začínající Brazilec je v pořádku. Po sobotním incidentu pak Watkinsovi brečel na ramenou, načež se jej lékař pokusil od závodění odradit. Ten však odvětil, že „jsou věci, nad kterými nemáme moc“, a proto „musí pokračovat“.

Po havárii se Senna do vozu už nevrátil, ostatně díky dříve zajetému času měl pole position jako obvykle v kapse. Ještě než pak 1. května odstartoval nedělní závod, spolu s Gerhardem Bergerem na setkání jezdců poukazoval na rizika spojená s nasazením safety caru. Ten totiž nejel dostatečně rychle, kvůli čemuž monopostům chladly pneumatiky, šlo o slabý Opel Vectra první generace. V Imole navíc měl být ještě pomalejší než obvykle kvůli přehřátí brzd, a tak řidič musel zvolnit, aby nezpůsobil další nehodu.

Hned na startu totiž došlo na kontakt JJ Lehta a Pedra Lamyho, kvůli čemuž musel právě safety car na trať. Senna jedoucí hned za ním musel hned několikrát zastavit, tak pomalé bylo jeho tempo. Do boxů Opel nasazený z reklamních důvodů zajel po pěti kolech, přičemž Sennovi se podařilo udržet si vedení před Michaelem Schumacherem. V sedmém kole nicméně v zatáčce Tamburello vylétl v rychlosti 306 km/h z trati a jakkoli zpomalil na 211 km/h, následně narazil do betonové zdi a musel být transportován do nemocnice.

Co přesně k nehodě vedlo, je přes rozsáhlé vyšetřování dodnes předmětem debat. Mluví se o selhání tyče řízení, která byla před závodem upravována, jeden z konstruktérů vozu Adrian Newey (ano, ten Newey, dnešní technický šéf Red Bullu) ale věří spíše teorii o podchlazených pneumatikách s příliš nízkým tlakem, které vůz donutily „sednout břichem na trať”, což narušilo aerodynamické proudění a vedlo ke ztrátě kontroly nad ním.

Buď jak buď, Senna těžce havaroval a byť samotný náraz pro něj nebyl smrtelný, část zavěšení vozu trefila jeho hlavu tak nešťastně, že prorazila přilbu a způsobila mu fatální zranění hlavy. Byl uveden do umělého spánku, v nemocnici Boloni ale necelé tři hodiny po konci závodu, který vyhrál pozdější mistr světa Michael Schumacher, legendární Brazilec a trojnásobný mistr světa zemřel.

V kokpitu jeho vozu se našla rakouská vlajka, kterou chtěl Senna po závodě vzít do ruky na počest Ratzenbergera. K tomu ale už bohužel nedostal příležitost. Smolný víkend tím ale neskončil, 10 kol před koncem závodu totiž upadlo kolo z Minardi Michele Alboreta, které zasáhlo mechaniky Ferrari a Lotusu. Ti ale naštěstí utrpěli už jen lehčí zranění.

Inspirace: Jalopnik

Petr Prokopec