Autoforum

/

Foto: Saab

Volant, pedály a řadicí páka, tak známe ovládání aut prakticky od chvíle jejich vzniku. Saab se inspiroval vlastní historií v leteckém průmyslu a volant zkusil nahradit jakýmsi joystickem.

Saab jako automobilka má za sebou poutavou historii, jejíž poslední kapitola byla napsána velmi černým písmem. Po dekádách ekonomicky nepříliš úspěšné existence po boku výrobce nákladních aut Scania se švédská značka na přelomu 80. a 90. let osamostatnila a spadla do klína koncernu General Motors. Ten ji nejprve po létech strádání dokázal dostat k zisku, ale jen za cenu toho, že kdysi průkopnická firma pod jeho křídly pozbyla části své výjimečnosti.

Ziskové období tak netrvalo dlouho, Saab se postupem času vrátil do červených čísel a pro americký koncern ztratil svou atraktivitu. V roce 2009 tak byl prodán nizozemskému Spykeru, který ovšem jen prodloužil jeho agónii. Naděje na to, že si někdy ještě budeme moci koupit zcela nový Saab, žila až do roku 2011, pak se za automobilkou zřejmě už nadobro zavřela voda.

Tento moment oplakal nejeden automobilový nadšenec, neboť seveřané byli známí specifickým přístupem k vývoji aut, který u jiných výrobců nenacházel zastání. Jejich vozy se odlišovaly od hlavního proudu, hrály v některých ohledech tak trochu vlastní ligu. Snad na důkaz toho se vývojáři automobilky svého času zkusili zcela odvrátit od klasické koncepce ovládání aut a místo volantu nainstalovali do interiéru něco jako knipl z letadla.

Ve skutečnosti bylo zařízení blízké spíše joysticku známému ze světa počítačových her. Pro extravagantní automobilku nebylo takové řešení ničím nepřípustným, a tak dala za vznik prototypu modelu 9000 zcela bez volantu, zato s křížovým ovladačem. Vozidlo bylo vyvíjeno v letech 1987 až 1995 v rámci evropského programu Prometheus (Programme for European Traffic with Highest Efficiency and Unprecedented Safety), který usiloval o maximalizaci bezpečnosti a provozní efektivity aut.

Jakkoli máme tendenci pohlížet na podobné programy skepticky jako na způsob marnění penězi daňových poplatníků za nesmyslný vývoj, některé z nápadů vyústily v řešení, která známe z výbavy současných aut. Zrodil se tu například adaptivní tempomat, upozornění na vybočení z jízdního pruhu nebo systém nočního vidění. Nezapomenutelnou raritou, která ovšem sériovou výrobu nikdy nepoznala, se stal Saab radikální měnící způsob ovládání aut.

Bezpečností posedlí Švédové byli motivování snahou odstranit tu velkou kulatou věc stojící v cestě hlavě během nárazu vozu. Místo volantu se tak na středovou konzoli nastěhoval pákový mechanismus s červeným vypínačem. Před očima řidiče zůstala holá palubní deska neochuzená o obří hlavový, obličejový či kolenní airbag a hrdý znak automobilky. Nezměnila se tlačítka doplňkového vybavení a klasické budíky; ovládání stěračů či směrových světel se pak přesunulo na panel umístěný na dveřích řidiče.

Vůz byl v této podobě plně funkční a zkusit jej mohli i vybraní novináři, mezi kterými nechyběl ani dnes veleslavný Jeremy Clarkson. Video s jeho testem není na Youtube, ale na webu Top Gearu na zdrojovém odkazu je k dispozici. A Clarkson se v něm nad autem zrovna nerozplývá.

Zkouška na soukromé dráze v britském Hethelu nenaplnila očekávání, každý pohyb joysticku vyvolával nepřirozené reakce auta a vodit vůz přesně třeba při slalomu mezi kužely se stalo skoro neřešitelným úkolem. Byla nutná spousta soustředění na činnost rukou a jízda se nakonec mohla stát i příjemně odměňujícím zážitkem. Ani zlepšení pasivní bezpečnosti vozu tak nestálo za ztrátu části jistoty a přesnosti spojené s klasickým volantem.

Hlas Jeremyho Clarksona tehdy neměl takovou váhu, i tak byl ale joystick coby náhrada volantu odsouzen k roli slepé uličky vývoje. Ostatně neohromil ani švédskou novinářku v dobovém testu, který najdete pod článkem. Možná rozmach autonomního řízení vrátí možnost příležitostného ovládání vozu podobným způsobem na scénu, dnes si ale můžeme říci, že tato snaha o průkopnictví Saabu v tomto případě k úspěchu nevedla.

Zdroje: Saab, Top Gear

Mirek Mazal