Autoforum

/

Foto: Honda

Je to věc, která v posledních týdnech silně rezonuje, ostatně velmi kriticky se k ní postavil i bývalý šéf Nissanu. Fakt, že smysl takové fúze nechápe on, až tak nepřekvapí, on to ale zjevně nechápe ani sám šéf Hondy. A to jen potvrzuje zprávy o tom, že jde o dílo tlaku politiků.

Nissan je bárkou, do které již teče ze všech stran. Jen automobilka se k zákazníkům obrátila zády jako málokterá jiná, když poslala k šípku třeba dieselové motory nebo design šitý na míru jednotlivým trhům. Místo toho se snaží celý svět oslovit vzhledem, který se nelíbí pomalu nikomu, přičemž pod karoserie pěchuje víceméně jen elektrifikované pohony. Některé přežívající starší modely ještě umí oslovit, s posledními novinkami ale Nissan jako by neměl co nabídnout ani zákazníkům, ani potenciálním partnerům.

Nejen proto je na už oficiálně zvažované spojení s Hondou nahlíženo velmi skepticky. Tato značka sice udělala prakticky totéž a míří tak na velmi podobnou klientelu ve velmi podobné části trhu, jak varoval někdejší šéf Nissanu Carlos Ghosn. Honda má navíc podstatně loajálnější zákazníky fixované na některá specifická řešení. V důsledku toho ani šéf této značky s písmenem H ve znaku nedokáže vysvětlit, proč by tento krok měl dávat nějaký smysl. V reakci na dotaz, proč by Nissan byl pro Hondu dobrým partnerem, totiž uvedl: „Na to je těžké odpovědět,“ uvedl Toshihiro Mibe podle Autoblogu.

Jakkoli je tedy na jedné straně hezké, že po spojení by nový automobilový gigant produkoval 7,4 milionu aut ročně, společných benefitů ze spojení pramení velmi málo. Kdyby na spolupráci došlo třeba před 10 let, kdy takový Nissan měl aspoň tehdy neobvyklý elektrický Leaf a Honda si zachovávala výjimečné spalovací motory, mohla by obě strany těžit aspoň z těchto prvků. Jenže bateriový hatchback byl konkurencí již dávno překonán, nová Ariya pak má k bestselleru hodně daleko. A Honda má co? Většina její extra techniky je pohřbena hluboko pod zemí.

I proto se mluví o politickém tlaku japonského ministerstva průmyslu a obchodu, který má za snahou o spojení obou firem (vlastně i s menším Mitsubishu) stát. Politici se prý obávají Foxconnu, který již naznačil, že by mohl chřadnoucí Nissan odkoupit. V té chvíli se ovšem automobilka ocitla mimo kontrolu domácích politiků, kteří s tím zjevně mají problém. Jenže ten může velmi snadno nabobtnat, neboť pokud Nissan něco potřebuje, pak je to velmi bohatý investor, který do něj napěchuje nemalé finance. Někým takovým ovšem Honda není, na rozdíl od tchajwanského gigantu.

Foxconn v reakci na potenciální sloučení obou japonských výrobců zatím svou nabídku stáhl a vyčkává na další vývoj. Ten možná zabere pár let, během kterých by ale nemuselo dojít na vzestup Nissanu, ostatně Honda zas nemá tolik zdrojů, aby dokázala na výsluní držet další velkou automobilku s řadou vlastních problémů. Navíc je potřebuje prakticky veškeré „vysypat“ do sebe kvůli stále větší čínské expanzi, jíž se musí bránit. Pokud ale potřebné finance obětuje na záchranu někoho jiného, může Foxconn za pár let bude přebírat obě dvě japonské značky.

Podobný vývoj ostatně předpovídá i zmíněný Ghosn. Ten svého času Nissan před jedním bankrotem zachránil, již pár let ale poukazuje na chybné kroky nového vedení, které automobilku přivedly znovu na pokraj krachu. Možná by tak politici vskutku měli nechat Nissan padnout, případně Foxconnu povolil, aby svým vstupem zachránil zaměstnance i továrny, spojení s Hondou ani podle nás není řešení - je to dočasné zametení problému pod koberec.

Zdroj: Autoblog

Petr Prokopec