Autoforum

/

Foto: Opel

Že krátkodobá úspora nákladů nemusí vést k dlouhodobě lepší ekonomické bilanci, je jednou ze základních manažerských pouček. Lidé z automobilek ale jako by ji neznali. Už léta hřeší na kvalitu a jednoduchost konstrukce nových aut s teď se jim to vrací.

V posledních letech se velmi často mluví o tom, že auta již nejsou, co bývala. U těch moderních lze totiž sice počítat s vyšším výkonem i lepším zrychlením, stejně jako s nižší spotřebou a často také vyšším komfortem, očekávat lze ale rovněž četnější výtky směřované k jejich kvalitě. Vlastně by nás tak nemělo překvapit, že roste počet svolávacích akcí, které problémy řeší dodatečně. Co ale může šokovat, je dynamika nárůstu jejich počtu.

Jen ve Spojených státech muselo v letech 2011 až 2020 neplánovaně do servisů 331 milionů aut, což je dvojnásobek všech vozů, jež byly v zámoří v daném období vyrobeny. Nejvýmluvnější je ale jiné číslo - na starém kontinentu se počet svolávacích akcí ve stejném časovém rozmezí zvýšil šestinásobně. Pokud bychom tedy automobily považovali za živé bytosti, u nichž svolávací akce představuje nemoc, rázem by byla řeč o globální pandemii masivních rozměrů. Dle expertů navíc bude do budoucna jen hůře. Moderní auta totiž dle šéfa německého Centra pro automobilový management (CAM) Stefana Bratzela dojíždí na svou přílišnou složitost, kdy výrobci zapomínají na jednoduchost a snaží se být moderní za každou cenu.

Bratzel poukazuje zejména na to, že se v posledních dvou dekádách neskutečně navýšila technická složitost. Nejvíce přitom selhávají komfortní a bezpečnostní funkce. Výrobci přitom neustále urychlují vývoj, což vede k dalším a dalším chybám. Problémem je i tlak na snížení nákladů, stejně jako skutečnost, že stále méně komponentů a systémů automobilky vyrábí samy, ale odebírají je od dodavatelských firem. Jejich produkty ale rázem mohou zaostávat za kvalitativními standardy, ať již omylem či úmyslně.

Jak se přitom ukazuje, v důsledku všech těchto tlaků a snah může i malá chybka přijít výrobce na velké peníze. Třeba Opel musel povolat do servisů 93 tisíc exemplářů modelu Corsa a Corsa-e z let 2019 až 2021, u nichž hrozilo, že se zničehonic aktivuje boční airbag. Důvodem bylo špatné ukostření kabeláže. Pro německou automobilku přitom nešlo o první problém z tohoto ranku, v roce 1995 totiž musela povolat do servisů 2,3 milionu aut, u nichž bylo rovněž špatné ukostření. V jeho důsledku pak hrozilo samovznícení.

Svolávací akce podobného typu ale organizuje stále více výrobců, třeba Mercedes-Benz zavelel k návratu 19 tisíc kusů elektrického modelu EQC, u nějž se může vtéci do řídicí jednotky voda a zkratovat tak posilovač řízení. U Volkswagenu Transporter pak hrozí podobný problém, voda ovšem může způsobit „falešné uzamčení dveří“, jež se pak mohou otevřít i během jízdy. Německá automobilka přitom se svolávací akcí začala kvůli počasí na severu Evropy, kde je zamrzání vody větší potíží než v jižních zemích. Řešení všech těchto problémů, někdy i zdánlivých banalit, stojí automobilky ve výsledku miliardy - snadno více, než kolik výrobci zprvu ušetřili.

Bratzel navíc dodává, že od elektromobilů rozhodně nemůžeme očekávat zlepšení, přestože mají méně mechanických komponentů. Nejvíce problémů je totiž spojeno s elektronikou, která u těchto vozů hraje ještě větší roli. Šéf centra CAM navíc dodává, že stále více problémů je i s bateriemi.

Zdroj: Center of Automotive Management (CAM)

Petr Prokopec