Autoforum

/

Foto: Tesla

S autonomním řízením měla být spojena dokonalá bezpečnost, stále více však vychází najevo, že tento systém nejspíše nikdy nebude takový, jak by si jeho výrobci přáli. A rozhodně takový není dnes, kdy si vozy na skutečnou autonomii převážně jen hrají.

V prvních letech nového milénia se výrobci začali předhánět v tom, kdo dříve přijde s plným autonomním řízením, díky kterému si během jízdy budete moci v pohodě přesednout v autě na zadní sedadla a tam třeba sledovat film či pracovat. Několik automobilek zmiňovalo rok 2020 jako dobu, kdy silnicím budou vládnout robotické taxíky a kdy na volant či pedály v autech pomalu ani nenarazíte. Vše mělo zvýšit bezpečnost, například dle Volva se už před dvěma roky měly stát minulostí veškeré havárie s fatálními následky.

Nyní se píše rok 2022, a my již s jistotou víme, že kromě koronaviru jsme se před dvěma lety ničeho nedočkali. Ba co hůře, vozy osazené autonomním řízením selhávají právě tam, kde měly excelovat, tedy v ochraně lidských životů. Americká agentura NHTSA totiž tento týden oznámila, že otevírá další vyšetřování Tesly a jejích technologií. V loňském roce se totiž Model Y v Kalifornii srazil s motocyklistou, který bohužel na následky zranění zemřel.

NHTSA postupně zahájila už 37 šetření týkající se americké automobilky, která se specializuje na elektrické vozy. Při těchto incidentech zemřelo 18 lidí, což jistě není zanedbatelné. Pro Teslu pak jde o značný problém, neboť jí hrozí, že v Americe bude muset povolat do servisů 830 tisíc aut, tedy prakticky veškerou produkci pro daný kontinent. U nich pak nebude moci dojít jen na softwarovou, ale rovněž hardwarovou nápravu.

Pro automobilku by se pochopitelně jednalo o nemalý výdaj, ještě horší ale mohou být šrámy na její image. Autonomní řízení totiž považuje za hlavní přednost proti konkurenci. Bohužel se však stále méně má čím chlubit. V tomto týdnu se to ukázalo obzvláště, neboť na veřejnost prosákl verdikt soudu z floridského Fort Lauderdale. Soudce v něm shledal Teslu částečně vinnou z nehody, při které zemřel 18letý Barrett Riley. A přikázal firmě vyplatit pozůstalým tučné odškodné.

Celý případ je zajímavý, neboť Rileyho rodiče osadili svůj Model S mimotovárním omezovačem, který měl udržet nejvyšší tempo pod 85 mph (137 km/h). Když nicméně Barrett havaroval, jel 116 mil v hodině (187 km/h), a to na úseku, kde je maximálně povoleno 25 mph (40 km/h). Tesla totiž daný omezovač deaktivovala. Kvůli tomu a podílu na následném vzplanutí vozu kvůli údajně defektnímu řešení akumulátorů má dle soudu na celé nehodě 1procentní zavinění a musí zaplatit 10,5 mil. USD (cca 252 milionů Kč).

Tyto peníze dostanou Rileyho rodiče, a to přesto, že dle soudu jeho otec nese 9procentní vinu. Sám Barrett pak má na nehodě 90procentní podíl. Riley mladší totiž již v březnu 2018 dostal pokutu za to, že s Modelem S jel rychlostí 180 km/h. Právě to nejspíše pobídlo jeho rodiče k instalaci onoho omezovače, servisní technik Tesly ale následně systém deaktivoval. Přímo s autonomním řízením tento případ nesouvisí, také ten ale ukazuje, jak moc velký vliv má software automobilu na jeho potenciální nebezpečnost a jak snadné je s pomocí vzdálených aktualizací zásadní parametry měnit i bez vědomí majitele.

Nejde o jediný aktuální případ podobného ražení. Vyšetřování zahájila agentura NHTSA i u autonomního systému Cruise, za kterým stojí koncern General Motors. Konkrétně jde o incident z počátku června, kdy se robotický taxík srazil s protijedoucí Toyotou Prius. Ta měla v zóně s povolenou rychlostí 25 mph (40 km/h) jet 40 mph (64 km/h), v důsledku čehož autonomní Chevrolet Bolt nestihl odbočit.

Jak se nicméně nyní ukázalo, policie zatím nikoho neobvinila. Je tedy vskutku otázkou, zda je vina na straně řidiče Toyoty, což dosud zmiňují jen zástupci GM. Podivné však je, že se brání zuby nehty vydat kamerový záznam z vozu, který by do případu vnesl více jasna. Automobilka se tedy nemůže divit spekulacím, dle kterých ve snaze o vylepšení své image maří úřední vyšetřování.

Nové informace o tomto incidentu přitom vylézají na povrch krátce poté, co jeden ze zaměstnanců divize Cruise uvedl, že bezpečnostní kultura ve firmě je „chaotická“. Jde prý o názor prakticky všech, nikdo jiný jej ale kvůli obavám z negativních reakcí vedení a investorů nechce říci nahlas. Právě to ale ve výsledku a v kontextu se slovy Elona Muska o autopilotech vypovídá naprosto vše.

Šéf Tesly totiž uvedl, že s touto technologií jím řízená automobilka stojí i padá. Zároveň na ní postavil i marketing, který hodnotu značky zvedl do atmosférických výšin. Po něčem takovém pochopitelně touží všichni, hlavně pak oni finančníci držící akcie toho či onoho výrobce. Motivem daného zbrojení tak v prvé řadě nebude vyšší bezpečnost, nýbrž napakování vlastních kapes.

Právě proto voláme v tomto oboru po nastavení jasných pravidel. Nelze totiž nechat jezdit po veřejných komunikacích auta, která jsou v podstatě nedovyvinutá. Automobilky by nejprve měly dokázat, že jejich vozy jsou skutečně s to bezpečně řídit samostatně, jinak je to totéž, jako by po silnicích mohl jezdit kdokoli bez patřičného oprávnění. Ani to by dobrotu nedělalo.

Zdroj: NHTSA, Reuters, Auto News

Petr Prokopec