Autoforum

/

Foto: Bugatti

Když se řekne Bugatti, většina lidí si představí jedna z nejrychlejších aut světa, která díky výjimečné technice dokáží přiblížit hranici až 500 km/h. Jejich výjimečnost ale netkví jen v tom.

První klimatizace se v automobilech objevily již v roce 1933. Zpočátku šlo o dodatečně montovaná řešení, již šest let na to však začal chlazení a ohřev kabiny nabízet jako první výrobce Packard. Od té doby branže učinila nemalý pokrok, přičemž z příplatkových systémů se staly standardní. Mohlo by se tedy zdát, že klimatizace již pro nikoho nepředstavují žádný problém a vyrábí se v univerzální specifikaci jak na běžícím pásu pro veškeré vozy všech značek. Jenže tak to není a možná jste sami poznali, že některé vozy se vychladí mnohem rychleji a nenuceněji než jiné.

Julia Lemke, která od roku 2013 pracuje pro Bugatti, uvádí, že i tento prvek dnes prochází vývojem a „její” automobilka na tomto poli tlačí káru vpřed jako žádná jiná. Protože Bugatti nemohou být „jen” neobyčejně rychlá, musí být i mimořádně komfortní a k tomu akustická pohoda na palubě patří.

Problémem dle specialistky značky z Molsheimu je už to, že každý člověk má nastavené trochu vnímání příjemné teploty trochu jinak. Zatímco tedy Evropané mají pohodlí spojené obvykle s teplotami okolo 21 či 22 stupňů Celsia, Američané touží po trochu větším chladu. V čem se ovšem zákazníci na obou kontinentech shodují, to je nutnost absolutního ticha. Klimatizace nesmí být slyšet v žádném případě, což je problém hlavně kvůli rychlosti, které vozy Bugatti běžně dosahují. Dle Julie tak musí být tok vzduchu neustále pod kontrolou.

Bugatti z toho důvodu vyrukovalo s jednotkou, jejíž účinky se mění právě v závislosti na tempu. Zatímco totiž u běžných konvenčních aut je vzduch tlačen do interiéru pod spodkem čelního okna, v případě značky z Molsheimu se tak děje pouze v rychlostech do 250 km/h. Poté dojde k přepnutí systému, přičemž okysličování vzduchu mají v té chvíli na svědomí dodatečné vzduchové klapky. A i ty musí fungovat při zachování maximální tichosti.

Aby to vůbec bylo možné, dostalo Bugatti takřka ploché čelní okno. Jeho sklon totiž činí pouze 21,5 stupně oproti 30 stupňům, jenž jsou běžné u konvenčních aut. To ovšem vzbuzuje další problém, v takovém případě je totiž kabina vystavena většímu množství slunečních paprsků. Zvláště pak ve chvíli, kdy zákazník sáhne po prosklené střeše SkyView. Bugatti tak přišlo s kompresorem klimatizace o výkonu až 10 kW. To je dostatečná energie, která by stačila k uchlazení 80metrového bytu.

Tím se ovšem dostáváme k dalšímu problému, kompresor klimatizace se totiž v motorovém prostoru nachází blízko výfukovému systému. Je tak vystaven vysokým teplotám, kvůli čemuž musí být chlazen dalším separátním systémem. Pokud se tedy někdo divil tomu, že Chiron dostal stejně jako Veyron deset chladičů, tady máme jedno z vysvětlení. Vodní pumpa přitom skrze chladicí okruh posílá každé tři sekundy 37 litrů vody.

Zdroj: Bugatti

Petr Prokopec