Autoforum

/

Foto: Moskvič

Auta u nás spíše nechvalně proslulé ruské automobilky se vrátila na scénu dříve, než kdokoli čekal. Autor starších modelů značky neoznačuje nový Moskvič 3 za ošklivý vůz, třebaže prostor pro zlepšení existuje, hlavní problém vidí jinde.

Navrhnout a vyvinout nový vůz není zrovna jednoduchá záležitost. Zvláště pak ne v dnešní turbulentní době, kdy automobilky musí neustále reagovat na nové regulace, ať už se týkají emisí či bezpečnosti. Do jisté míry tedy sice lze využít základů předchozích modelů, nicméně ve všem ostatním je třeba inovací. To ovšem následně vede k nutnosti přepracovat montážní linky. Nutné jsou tedy nejen značné investice do samotného vozu, ale také do továren.

Ve světle těchto skutečností bylo nereálné, aby znovuzrozený Moskvič opravdu dokázal ještě před koncem letošního roku přijít se zcela vlastním novým modelem, a to i přesto, že se mohl opřít o Kamaz. Ruská automobilka totiž sice v květnu převzala továrnu po Renaultu, nicméně její vybavení mohla využít jen v omezené míře. A pochopitelně, Rusové jsou dnes odříznuti od dodávek západních komponentů a obstarat vše v Číně také chvíli zabere.

Bylo tedy vlastně jen logické, že se Moskvič při svém návratu opřel o Čínu zcela a přebírá modely čínské automobilky JAC tak, jak stojí a leží. V tuto chvíli Rusové nabízí model 3, který je v podstatě typem JS4 od JAC s odlišnými logy. Tím skončila jejich vlastní kreativita, byť nikoli práce. V Moskvě totiž dochází na tzv. SKD metodu. Z Číny tedy pochází veškeré díly, přičemž Rusové je pouze sešroubují dohromady. A jelikož nemohou využít ony stroje, dochází k ruční montáži a tedy jen ke kusové výrobě.

Na nový Moskvič 3, jak se v Rusku smontované JAC JS4 nazývá, se nyní zadíval bývalý šéfdesignér této značky Igor Zajcev. Ten pro Leninův Komsomolský Automobilový Závod (AZLK) pracoval v letech 1974 až 1987, přičemž se podepsal pod modely jako 2140 či 2141. Ve druhém případě pak sice čerpal nemalou inspiraci ze Simcy 1307, ovšem to nikomu nevadilo. Zvláště když se následně ukázalo, že novinka z roku 1986 je mnohem spolehlivější než předchozí sedany a kombíky, s nimiž sdílena třeba pohonné ústrojí.

Zajcev nově uvedl, že Moskvič 3 ani v nejmenším nenavazuje na jeho dílo či jakékoli přechozí modely značky, prostě postrádá kontinuitu a dává příliš najevo to, čím skutečně je. „Obecně vzato auto vypadá dobře, ovšem stále je třeba odvést notný kus práce. Aktuálně je až příliš čínské. Pokud se podíváte třeba na dveře, uvidíte dvě zešikmené linky. Jedna z nich je dle mého názoru zbytečná a měla by být odstraněna. Je tu i další dopad - střešní linie má být propojena se spodkem, aby vše bylo vizuálně uzavřeno. Také je třeba lehce změnit tvar nárazníku,“ upřesňuje.

Pokud by ovšem Moskvič dal na slova svého bývalého šéfdesignéra, pak by z montážních linek ještě hezky dlouho nic nesjíždělo. Už jen výměna nárazníku by totiž od Rusů vyžadovala, aby si našli nového lokálního dodavatele, který si nejprve připraví formy. Následně by pak musel rozjet opravdu masovou výrobu, neboť příští rok značka chce navýšit výrobu ze 600 kusů na 50 tisíc. Vše by tak vyžadovalo čas a peníze, které na úspěch vozu měly jen velmi omezený vliv.

Je tak otázkou, kdy znovuzrozený Moskvič přijde s alespoň více vlastním novým modelem. Odpověď na to ale nejspíše nemá ani vedení značky či ruské metropole, která je jejím vlastníkem. Veškeré dosavadní plány totiž s jistotou počítají pouze se dvěma příštími roky, poté tu ale již máme značnou nejistotu. Je tak vlastně možné, že jakmile si ruský trh rozeberou hlavně čínské značky se svými originály, pro kopie již nebude místo.

Zdroj: Gazeta.ru

Petr Prokopec