Autoforum

/

Foto: Mini

Automobilový sektor neprožívá zrovna zlaté časy a nezdá se, že by se blýskalo na jakékoli lepší. V tomto případě sice automobilka může hovořit o tom, že v červenci bodovala, pro Mini je to ale jen slabá náplast za minulé i očekávané budoucí propady.

Koronavirus výrazným způsobem zahýbal světovou ekonomikou, to jistě nemusíme připomínat. Všude se tak mluví o propouštění, a to hlavně ve výrobních oborech. Ten automobilový nemá důvod být výjimkou - už dříve klesajícím prodejům nových vozů zasadila pandemie těžkou ránu a byť někteří doufali, že další měsíce vše alespoň částečně vynahradí, neděje se tak. A protože státní podpora míří obvykle k vozům, které většina lidí nechce, výsledkem je celkový pokles a přesun části klientely k jiným řešením.

Výrobcům tak nezbývá než šetřit a propouštění zaměstnanců je obvykle tím, co přijde na řadu mezi prvními opatřeními. Nejnověji se k tomuto kroku uchýlila další automobilka, Mini, u níž lze hovořit i jiném překvapení. Patří pod křídla BMW, které dlouho tvrdilo, že letošek zvládne bez vyhazovů. Nakonec ale i na něj dopadly následky koronavirových opatření a zbavilo se deseti tisíců lidí, což naznačovalo, že věci nejdou podle plánu. A nejdou podle něj ani nadále, neboť vyhazov nově čeká 400 lidí v továrně Mini v Oxfordu. To sice není až tak vysoké číslo, ovšem jako důkaz skutečnosti, že se situace nelepší, ale spíše naopak, to jistě stačí.

V souvislosti s celosvětovým poklesem poptávky totiž značka od října snižuje počet pracovních směn ze tří na dvě. Kvůli tomu by měl klesnout denní počet vyrobených aut ze současného tisíce na nějakých 800 až 900 vozů. To ovšem znamená, že zapotřebí nebude přibližně deset procent zaměstnanců. Propouštění tak bude nejspíše pokračovat, přičemž automobilka se v prvé řadě zaměří na agenturní dělníky společnosti Gi Group, kterých je celkově 950. Padáka dostanou na základě odpracované doby, zkušeností i disciplinárních záznamů.

Bob Shankly, šéf lidských zdrojů Mini, již uvedl, že díky tomuto kroku by automobilka „měla být v krátkém a střednědobém horizontu flexibilnější v adaptaci výroby na základě vývoje na světových trzích“. Přesto se zdá, že současné propouštění nebude dostačující. Je totiž třeba si uvědomit, že i zájem o Mini začal klesat již v loňském roce, kdy evropské registrace oproti roku 2018 poklesly o necelé procento. Letošní lednový propad byl nicméně již horší a pokračoval i v únoru. V té době přitom koronavirus řádil jen v Číně.

Po horším březnu a tragickém dubnu a květnu tak značka doufala, že zlepšení přijde v červnu, kdy již byly otevřené showroomy i továrny. Přesto neprodala více aut než v březnu (16 231 ks versus 17 381 ks). A byť červencový výsledek lze brát pozitivně, neboť znamenal 20procentní růst vůči loňskému roku, je to slabá náplast na ostatní propady. Navíc za ním stojí hlavně prodeje verzí s alternativním pohonem, jež byly výrazně dotované a jako takové jsou dlouhodobě neudržitelné.

I další vývoj tedy nejspíše bude dále spojen s vládními stimuly prodejů nebo přímými podporami firem - šušká se o tom, že Mini zatím nepropouští více, neboť vyjednává o podpoře od Velké Británie. I kdyby se tak ale stalo, ani tyto subvence tu nebudou věčně, a tak nejspíše přijde další kolo propouštění, nejspíše nikoli jen u Mini.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec