Autoforum

/

Foto: Hyundai

Tento model, který který z dřívějška dobře známe i od nás, po designové stránce dvakrát nelákal, a tak se mu ani prodejně moc nedařilo. Facelift situaci mění, ale k lepšímu? O tom si dovolíme pochybovat, zvlášť v případě interiéru.

Rodinnou Kiu Cee'd SW druhé generace považuji z hlediska designu za nadčasový vůz. Stále vypadá sympaticky, i když nám slouží už třináct let. Něco takového asi nebude možné říct v roce 2039 o jejím nepřímém nástupci, modelu K4. Korejci totiž najeli na designový jazyk Opposites United, který má kombinovat detaily přírodního charakteru s čistými průmyslovými liniemi. Taková je aspoň teorie, přičemž výsledek takovému popisu skutečně odpovídá. Jde totiž o mišmaš, který se snaží být dramatický, ovšem jako takový rychle zastarává.

Výsledek je ale pořád lepší než v případě modelu Tasman, tedy prvního pick-up korejské automobilky. A zjevně nejsme jediní, kdo situaci takto vnímá. Kia původně předpokládala, že s tímto vozem ročně osloví minimálně 20 tisíc lidí. Jenže třeba v březnu Tasman skončil pouze s 399 registracemi na kontě. Něco takového je již pomalu na ručník hozený do ringu, k tomu se však Korejci zatím nemají.

Naopak se spíše zdá, že se jim v kontroverzních designových vodách zalíbilo tak moc, že se po Kie chce ve fontáně zmaru pořádně vykoupat i Hyundai. To se totiž aktuálně pochlubilo faceliftem sedanu Grandeur, jehož čtvrtá generace se svého času prodávala také na českém trhu. Mnoho úspěchů ovšem i přes nízkou cenu nedosáhla, neboť její zevnějšek byl spíše tuctový. U nástupce proto značka zatlačila na sportovní strunu, podobně jako u generace šesté. Kupcům to ale již nestačilo, načež Grandeur zmizel z Evropy i USA.

Sedmá generace je tak k dispozici už jen na domácím trhu a na Středním východě. Ovšem prodeje dál klesají, neboť vypadá všelijak. Vpředu se totiž dočkal úzké světelné lišty, pod kterou zela „rozevřená tlama“. S těmito partiemi ovšem příliš nekorespondují boky a vlastně ani záď, kde taktéž najdeme LEDkový podpis roztažený přes celou šířku vozu. Hyundai proto zavelelo k faceliftu, který zaúřadoval hlavně vpředu. Ovšem tím stylem, že Korejci přešli z deště pod okap. Anebo rovnou pod vodopád.

Vůz se totiž dočkal „žraločího nosu“, kdy spodní mřížka je prohnutá směrem dovnitř. Dá se na to koukat s větším zalíbením? Podle nás ne, skoro všechna nová Hyundai vypadají divně a toto není výjimkou. Posuďte sami, podle nás ale nepomáhá ani zeštíhlení obou světelných linek či příchod nových litých kol a osvěžení palety barev, do které se nastěhoval odstín Artistic Burgundy. Venkovních změn je tedy na facelift vrchovatě, pod kapotou naopak pak bez povšimnutí zůstávají motory 2,5 GDi, 1,6 Turbo a 3,5 V6.

Asi nejvýraznějšími změnami tak prošel interiér, kde nový centrální 17palcový displej nahradil původní 12,3palcový digitální přístrojový štít a 10,25palcovou obrazovku multimédií. Hyundai pak sice ponechalo ve hře některá fyzická tlačítka, ovšem těm nově sekundují elektricky ovládané výdechy ventilace, přičemž intenzita a směr proudění vzduchu se volí přes dotykové rozhrání. Korejci upřednostnili toto řešení kvůli designu, ne kvůli praktické použitelnosti, což vypadá jako další chyba.

S ohledem na to, že Grandeur se už málokde prodává, to ale bude trápit už jen omezené spektrum zákazníků. Nová generace tak dost možná nikdy nevznikne. Kdyby přitom současné provedení bylo za lidové ceny nabízeno v Evropě, zvláště s dieselem, jakým ještě disponoval předchůdce, Korejci by jistě dosahovali vyšších prodejů. A i proto by se nejspíše designově vydali trochu jiným směrem. Jenže poté, co značka zkusila všemožné výstřelky do všech stran, je konec zřejmě velmi blízko.

Zdroj: Hyundai

Petr Prokopec