Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Po mnoha letech bezuzdného protežování jediného technického řešení, upozaďování alternativ, umlčování kritiků a rozházení snad bilionů korun mají dobíjecí auta problém udržet si svou beztak mizernou pozici na trhu. Čemu jinému říkat selhání?

Jsme stále na začátku roku 2025, přesto lze s obavami říci, že automobilovou branži velmi pravděpodobně čekají velké problémy. Tedy v Evropě, neboť Brusel stále bere za svou klíčovou prioritu boj s klimatickými změnami. A je mu úplně jedno, že s nimi velmi obtížně bude sám bojovat i z pozice celého kontinentu, natož pak optikou jeho automobilismu. Znatelný pozitivní dopad to prostě mít nemůže, i kdybychom na individuální osobní dopravu zcela zanevřeli.

S čím naopak můžeme počítat stoprocentně, jsou negativa, a to zejména ta ekonomická. Kdyby stejně jako Evropa uvažovali i ostatní, možná by to šlo, největší světové mocnosti - od pondělí včetně Spojených států - ale na stejné vlně nejedou. Cesta, kterou si zvolila EU, je drahá a neefektivní, což nás ve výsledku učiní nekonkurenceschopnými ve světovém měřítku zejména v případě cen energií prakticky všeho druhu. Za takové situace nelze prosperovat a neprosperující kontinent nemůže prospívat ani jinak - chudé regiony ve výsledku nejsou ani ohleduplné k přírodě, natož pak bezpečné, schopné bránit se vnějším rizikům apod.

EU však nic z toho nevnímá nebo vnímat nechce. A jakkoli mnozí politici v posledních měsících mluví o tom, kterak se osobně vloží do záchrany automobilové branže, výrobci i nadále musí pro letošek počítat se zpřísněním absurdních přerozdělovacích mechanismů, které uměle zdražují nechtěné a stejně uměle zvýhodňují chtěné. A dělaly to v menší míře už dosud, stejně jako bezpočet lokálních podpor. Výsledek? Data zveřejněná asociací ACEA prozrazují krutou, ovšem očekávanou pravdu - i za těchto podmínek loni všechna auta do zásuvky ztrácela zákazníky. A i nejprotežovanější bateriový pohon zažil pokles, neboť na celkových registracích se podílel už jen z 13,6 procenta.

Na výsledky měl oproti očekávání negativní dopad i špatný prosinec, od kterého se naopak čekalo závěrečné vzepětí. Nedošlo na něj. Prodáno tak bylo pouze 144 367 nových elektromobilů, což představuje 10,2procentní meziroční propad. K němu přispěly hlavně Německo a Francie. Na těchto dvou největších evropských trzích totiž zájem klesl o 38,6 resp. 20,7 procenta. Přitom v závěru loňského roku se již automobilky připravovaly na letošní přísnější normy, takže začaly uměle omezovat dostupnost spalovacích aut, zatímco ta elektrická nabízely se stále většími slevami.

Nic z toho nepomohlo, a tak loňský rok skutečně skončil dalece za tím předchozím, kdy elektromobily dosáhly na 14,6procentní podíl a prodalo se jich i nominálně o 91 400 méně, tržní podíl klesl o celý 1 procentní bod. Z prodaných vozů tedy mělo loni 86,4 % - skoro 8 z 10 nových aut - spalovací motor. Letos tak bude třeba mnohem více čachrů, jinak na výrobce dopadnou tak vysoké pokuty, že se jim na evropském kontinentu prakticky již ani nevyplatí podnikat. Ostatně jak už padlo, kvůli vysokým cenám energií, které jsou též důsledkem zelené politiky EU, jsou místní výrobci nekonkurenceschopní už dnes.

Před tímto vývojem varujeme dobrou dekádu. To nám ovšem vyneslo především nevraživost tuzemských zástupců automobilek, kteří vše berou buď jako osobní útok, nebo jako útok na značku, pro kterou pracují. Či na jimi protežované elektromobily. Nás ale jejich existence v nabídce nedráždí, proti srsti je nám jen jejich nesmyslné nařizování. Proč, jsme si ve výše uvedených odstavcích právě popsali. A chápe to stále více lidí, ostatně samotné nařizování je zejména pro Čechy a Slováky výmluvné. Sarkastická socialistická hesla o „věcech tak dobrých, že musí být nařizovány všem”, si ještě dobře pamatujeme.

Úvahy ale už nechme stranou, dále přikročíme k suchým číslům. Za rok 2024 bylo tedy v Evropě prodáno 10 623 381 nových aut, tedy o 0,8 procenta více než předloni. Ve finále je tak propad zájmu o elektromobily ještě varovnější, neboť ostatní řešení na popularitě stoupala. Zastánci alternativního pohonu pak možná namítnou, že jej alespoň kompenzuje vzestup hybridů, jejichž 30,9procentní podíl byl druhý nejvyšší po čistě benzinových vozech (33,3 %).

Jenže to je velmi zavádějící vnímání, neboť ACEA hází mezi hybridy i mild-hybridy, což jsou dnes skoro všechna nová auta, která hybridně nepůsobí, ani se tak nechovají a především většina lidí ani neví, že hybridní jsou. Jde prostě o spalovací auta s nepřímo nařízenou elektrickou složkou. Nepoznáme tedy ani prodeje dieselových aut, neboť ta jsou mild-hybridní též stále častěji a spadnou tak do úplně irelevantní kategorie.

Za konkrétními výsledky jednotlivých trhů i značek, ať již jde o prosincová nebo celoroční data, vás odkážeme na níže přiloženou grafiku. Za nás už jen dodáme, že loni neklesl pouze zájem o elektromobily, ale také o plug-in hybridy, a to o 6,8 procenta. K těm se navíc EU od letoška staví zády, což z nichž již udělá „klimaticky nebezpečnější“ auta. To ale jen umocní tlak na ryzí elektromobilitu, což efektivitu fungování celé Evropy leda dál sníží.

Zdroj: ACEA

Petr Prokopec