Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Ne každý ví, že výrobce Mercedesů vlastní také firmu produkující nejprodávanější tahače Ameriky. Ta dosud přehlížela segment australských silničních vlaků, teď do něj ale vlétla rovnýma nohama.

V Evropě jsou tzv. silniční vlaky téměř neznámá věc. Žijeme na příliš malém a příliš zalidněném kontinentu protkaném sítí železnic, aby tu taková věc měla smysl, třebaže v první evropské zemi jsou od letoška povolené. Jde ale o jejich docela malou podobu, navíc s provozem standardně možným jen na pár silnicích, v Austrálii panují jiné poměry.

Kombinace rozlehlosti tamního kontinentu s minimální zalidněností a téměř neexistující železniční sítí činí z kamionů ideální způsob přepravy nákladu na dlouhé vzdálenosti. A čím delší jsou, tím lépe. U protinožců takové automobily téměř zcela nahradily nákladní vlaky, a tak se tam extra dlouhé náklaďáky objevují naprosto běžně.

Jejich standardní specifikace jsou velkorysé - silniční vlak se u protinožců může standardně skládat ze dvou, tří nebo čtyř návěsů o délce až 53,5 metru a hmotnosti nejvýše 136 tun, na zvláštní povolení ale mohou na silnice vyjet i „vlaky” delší. Do standardních specifikací se ale nyní trefuje i novinka, jejíž jméno vám pravděpodobně nic neřekne, i když by mělo.

Jedná se o tahač Cascadia od firmy Freightliner. Znát tuto veličinu je žádoucí už proto, že jde o nejprodávanější značku kamionů v USA, která ovládá 38 % tamního trhu. A v neposlední řadě je pro nás podstatné, že ji ovládá koncern Daimler, který je ve světě známý hlavně jako výrobce Mercedesů. V Austrálii dosud Freightliner na trhu silničních vlaků nepůsobil, což je vzhledem k jejich tamnímu významu překvapivé, teď ale do tohoto segmentu vlétl s cílem nabídnout to nejlepší, co v něm lze najít.

Základem novinky se stala americká Cascadie třídy 8, která byla upravena tak, aby zvládla utáhnout až 100 tun. V případě hmotnosti nákladu tedy až na limit možností silničních vlaků, v případě délky ale ano - 53,5 metru je i její maximum. Krom technických změn pak Freightliner prošel i vizuálními a funkčními modifikacemi, je kupříkladu vybaven nově pojatým předním nárazníkem a ochranou spodních částí vozu, protože v Austrálii se ne vždy jezdí po zpevněných silnicích.

Design stroje je klasicky americký, což v Austrálii vadit nebude, zaujme ale svou komfortně pojatou kabinou. Není to vyloženě luxus třídy S, je ale vidět, že za konstrukcí strojí někdo s citem pro noblesu - tolik dřeva a kůže obvykle v tahačích nenajdete, třebaže vládne utilitární uspořádání myslící na primární využití stroje.

Podívejte se sami, s čím nyní Daimler zkouší okouzlit australské speditéry, my už jen dodáme, že tato země - či kontinent - je domovem nejdelších silničních vlaků světa, z nichž některé jsou opravdu monstrózní. Cascadia jde s hlavním proudem, i tak je to ale kus auta.

Zdroj: Daimler

Petr Miler