Autoforum

/

Foto: Bugatti

Říká se, že poptávka po luxusním zboží pro nejbohatší ekonomickými výkyvy příliš netrpí, minimálně z kroků Bugatti se ale nezdá, že by to v aktuálním případě byla pravda. Projekt druhého modelu míří opět k ledu.

Bugatti letos v únoru poodhalilo neznámou část své vlastní historie, když přiznalo, že před pár léty mělo hotový dostupnější druhý model, promarnilo ale šanci ho ukázat čas. Premiéru sice odložilo kvůli snahám auto doladit k dokonalosti před jeho odhalením vybrané klientele značky, než ale mohlo dojít na druhý pokus, vstoupila do hry aféra Dieselgate. Všechny značky koncernu VW tehdy musely šetřit v nejistotě, co bude firmu tato patálie stát, a tak vedení Bugatti projekt raději odpískalo.

Automobilka karty odkryla proto, že s druhým modelem chtěla přijít letos, ale ani to se zjevně nestane. Časy jsou opět zlé a byť je v tom tentokrát VW nevinně, ve světě aut opět dochází na utahování šroubů. Bugatti se mohlo zdát mimo nebezpečí, ale není tomu tak, neboť obavy z nedostatečného zájmu bohaté klientely poslalo projekt levnějšího typu opět k ledu. Investovat do zbytku vývoje, výstavby další montážní linky a dalšího personálu, který by se postaral o jeho výrobu, si ani tato automobilka v dnešní době nedovolí.

O druhém modelu se přitom začal už loni v listopadu vážněji zmiňovat šéf značky Stephan Winkelmann, dle kterého by Bugatti mělo poslat na trh crossover či grand tourer, jenž by svezl čtyři cestující. Za tuto novinku by zákazníci platili 0,5 milionu až 1 milion Eur (cca 13,2 až 26,4 milionu korun), tedy výrazně méně než za Chiron, který startuje na dvou milionech Eur (52,8 mil. Kč). I díky tomu by roční produkce mohla činit až 900 vozů.

Pokud si uvědomíme, že Bugatti dosud zvládalo smontovat jen asi 80 aut ročně, jednalo by se o razantní posun. Je tedy logické, že továrna v Molsheimu by se musela razantním způsobem rozšířit. To ovšem představuje mnohamiliardovou investici, ke které Bugatti aktuálně jen stěží dostane svolení. „Prozatím tedy musíme danou záležitost uložit k ledu. Vzhledem k současným ekonomickým podmínkám je naší prioritou likvidita,“ dodal Winkelmann.

Šéf automobilky mimo to naznačil, že těžké časy, během kterých ani ti nejbohatší lidé světa nebudou svolní k bezbřehému utrácení, mohou trvat až dva roky. V té době Chiron již bude takřka na konci životního cyklu, respektive dodat bude třeba už jen pár desítek exemplářů, než bude dosaženo pětisetkusové produkce. Značka tak dost možná bude spíše řešit nástupce než druhý model, jakkoliv možné je, že dojde i na zabití dvou much jednou ranou.

Automobilka může tou dobou i tíhnout k elektrifikaci, třebaže ani nový hypersport se spalovacího motoru nevzdá. Benzinový agregát se nicméně dočká 48voltového elektrického okruhu nebo elektrických kompresorů či baterií a elektromotorů. Anebo rovnou všeho zmíněného najednou. Bugatti by mohlo rozmělnit náklady, ať již na vývoj, nebo v rámci sdílení montážních linek.

Molsheim tedy momentálně obestírá celá řada nejasností, jisté je ale jedno. Na rozdíl od zbytku koncernu totiž Bugatti nehodlá naskočit do „SUV-vlaku“, místo toho dle Winkelmanna chce zkusit něco jiného. Jednat by se ovšem nemělo ani o sedan, koncept Galibier z roku 2009 se tedy nakonec sériové varianty definitivně nedočká. I když je otázkou, co bude favorizovat publikum za dva roky, kdy Bugatti bude tento vůz řešit.

Zdroj: Auto News

Petr Prokopec