Autoforum

/

Foto: Volkswagen, koláž Autoforum.cz

Lze vítězit a přesto truchlit? Zjevně ano, když během relativně krátké doby přijdete skoro o polovinu klientů a dlouhodobě se z naprostého hegemona prodejů na celém kontinentu stanete jedním z mnoha kandidátů na pozici jedničky.

Co jsme před pár dny slíbili, to dnes můžeme splnit. Na světě jsou totiž data společnosti JATO Dynamics, která detailněji mapují prodeje nových aut v Evropě za minulý měsíc. Asi největším překvapením je návrat Volkswagenu Golf na trůn, na kontě má 15 041 registrací, což je ze všech modelů nejvíc. Je to ale poněkud hořké vítězství, neboť více než co jiného dokumentuje, jak moc Golfu dochází šťáva. Zmíněné číslo je srovnání se stejným obdobím loňského roku o 6 procent nižší, mnohem více vypovídající je však prodejní propad oproti únoru 2020, který byl posledním předpandemickým měsícem. Ani tehdy se Golfu bůhvíjak nedařilo, přesto udal o 39 procent exemplářů více. Když se navíc podíváte, kde byl Golf historicky, je to smutná bilance, časy vlády Golfu zjevně směřují ke svému konci.

Pokud si projdeme zbytek žebříčku deseti nejlepších, zjistíme, že jednoznačně v plusu je vlastně pouze Hyundai Tucson, jehož 11 086 prodaných exemplářů představuje 20procentní zlepšení oproti loňskému a 28procentní zlepšení vůči předloňskému roku. Nahoře je pak sice i Peugeot 3008, ten nicméně oproti předpandemickému období značnou část zákazníků ztratil. Taková Dacia Sandero si pak sice polepšila, ovšem pro změnu nikoliv ve srovnání s loňským rokem.

Za výkyvy nelze hledat jen zájem či nezájem publika, na prodeje má zásadní vliv i skutečnost, zda si daná automobilka dokáže zajistit dostatek čipů. Stejně jako musí udržet v chodu montážní linky i přes všemožné další restrikce. Kromě toho tu pak velkou roli hrají i emise CO2. Překročení limitů je totiž trestáno pomalu likvidačními pokutami, načež výrobci nehodlají prodávat spalovací auta, i když o ně lidé stojí, výrobu uměle limitují a zvyšují ceny dostupných kusů.

Místo toho jsou do popředí tlačeny elektromobily, a to zejména v zemích, kde si lidé díky dotacím mohou snadno odečíst klidně i dvě třetiny či tři čtvrtiny pořizovací ceny. Také v únoru byl nárůst jejich prodejů výrazný, třebaže nominálně bylo prodáno jen 87 400 aut - je to růst o 77 %. Pokud k tomu navíc přihodíme plug-in hybridy (67 400 ks, + 6 %), zjistíme, že vozy s elektrickými a elektrifikovanými pohony tvoří 20 procent na celkových registracích. Prodeje dieselů naopak nadále klesají, v únoru na ně připadl 21procentní podíl.

Felipe Munoz, globální analytik společnosti, nicméně dodává, že za tímto růstem stojí hlavně příchod nových elektrických SUV. „Bez nich by segment bateriových aut byl v Evropě i nadále okrajový,“ konstatuje. To je vskutku zajímavé, neboť SUV jsou kvůli vyšší stavbě karoserie logicky těžší než osobní auta. Vyšší je tak i jejich spotřeba, bez ohledu na to, zda potřebnou energii získáváte z dobíjecího stojanu nebo čerpací pistole. Svým způsobem se zde tak vytlouká klín klínem, ale to v EU ve verzi pro rok 2022 opravdu nepřekvapí.

Je ostatně třeba si uvědomit, že jedním z největších tahounů elektrické revoluce je Německo, tedy země ve velké míře spoléhající na uhelné elektrárny. Jejich činnost sice má být letos ukončena, nicméně s ohledem na válku na Ukrajině a obavy z dodávek plynu i růstu jeho ceny je otázkou, zda se tak stane. Znamená to ovšem, že Německo tak kvůli stále většímu počtu elektromobilů bude potřebovat více uhelné energie a důsledku toho může jeho emisní stopa ještě narůst. Ostatně, stalo se to už loni, a to oproti letošku panoval relativní klid.

Zdroj: JATO Dynamics

Petr Prokopec