Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Naši západní sousedé již šestým rokem staví ideologii nad technickou a ekonomickou racionalitu. Výsledkem vyřízení zhruba 965 tisíc žádostí na dotace na elektromobily ovšem nejsou nižší emise, právě naopak.

Pokud byste se před rokem zeptali, zda je budoucností automobilové branže elektrifikace, obvykle byste dostali kladnou odpověď. Kvůli politickému tlaku zavelela ke změně většina výrobců bez ohledu na to, co jejich zákazníci chtějí. Těm přitom ochrana životního prostředí rozhodně není cizí. Jakkoliv je ovšem automobilová doprava aktivisty i zákonodárci doslova démonizována, na celkové emise skleníkových plynů má velmi malý vliv. I kdyby tedy došlo na masivní elektrifikaci, k zásadní změně nedojde. Že i dílčí zlepšení má smysl? Ano, jenže výsledkem těchto snah může být i zhoršení situace.

Jasně patrné je to na Německu, které od roku 2016 utratilo již 4,6 miliardy Eur (cca 115,33 miliardy korun) na podporu elektromobility. Tyto peníze pochází z kapes daňových poplatníků, kteří se ovšem ničeho lepšího nedočkali. Místo toho loni německé emise CO2 vzrostly o 4,5 procenta na 772 milionů tun. Stojí za tím krátkozrakost politiků, kteří často upřednostňují ideologii před nevyvratitelnou realitou. Elektrická auta nejsou perpetuum mobile, jezdí na elektřinu a tu je třeba nějak vyrobit. A její produkce není bezemisní a asni obnovitelné zdroje nejsou všespásné.

Loňský rok k nim nebyl zrovna příznivý. Množství energie získané ze solárních panelů sice vzrostlo o 4,9 procenta a v případě vodních elektráren dokonce o 5,4 procenta, ty větrné ji však vygenerovaly o 11 procent méně. Celkově tak podíl obnovitelných zdrojů klesl o 4,7 procenta. Kvůli tomu ovšem začal výrazně zdražovat plyn, jehož dodávky navíc kvůli politickým konfliktům nemohly narůstat. Znovu ke slovu tak muselo přijít spalování uhlí.

Emise CO2 produkované energetickým sektorem tedy loni v Německu vzrostly o 13 procent, za čímž nestojí jen časnější příchod zimy, ale pochopitelně navíc zvýšená spotřeba stále většího počtu elektromobilů. Těch bylo jen loni u našich sousedů zaregistrováno zhruba 356 tisíc, přičemž velkou zásluhu na tom mají ony dotace. S jejich pomocí přitom politici chtěli dosáhnout uhlíkové neutrality, nakonec však dokázali pravý opak. Není tak divu, že jsou pod palbou kritiky.

Opozice vládě vyčítá hlavně to, že hlavními příjemci dotací jsou lidé, kteří mají dostatek peněz a kteří by si elektromobil mohli dovolit i bez státního příspěvku. V takové chvíli by je ovšem k jeho pořízení vlastně nic nemotivovalo. A názor většiny nejspíše stejně nic nezmění, 85 procent Němců podle průzkumu elektromobily nadále odmítá.

Souběžně s dotacemi navíc dochází ke zvyšování daní, jimiž jsou zatěžována jak spalovací auta, tak pohonné hmoty do nich. Suma sumárum se tak i v Německu začínají rozevírat nůžky mezi bohatší částí populace a zbytkem, což je rovněž něco, co opozice vládním politikům předhodila. Je tak velmi pravděpodobné, že s koncem letošního roku se velkorysé vládní příspěvky stanou minulostí. Vše ostatně umocnil konflikt na Ukrajině, kvůli kterému se Evropa hodlá vymanit ze závislosti na ruském plynu. Něco takového ale bez opětovného zapojení uhelných elektráren nepůjde.

Snaha navyšovat podíl elektrických aut by zkrátka vedla ke zcela opačnému výsledku, než jakým politici lákají veřejnost. Nebylo by tak vlastně ani překvapivé, kdyby některé automobilky zmírnily svá předchozí tvrzení o přechodu na čistě elektrická auta v horizontu několika málo let. Ostatně i takový německý ministr dopravy Volker Wissing již veřejně uvedl, že nelze do budoucna sázet pouze na bateriová auta.

Lze pak už jen dodat, že od roku 2016 bylo podáno zhruba 965 tisíc žádostí o vládní podporu. Nejvíce z ní viděl koncern VW Group, na jehož účet dorazilo takřka 800 milionů Eur (20 mld. Kč). Dalších 441 milionů Eur (11 mld. Kč) pak obdržel Renault, zatímco Mercedes a BMW prodaly zhruba 100 tisíc elektrických aut a Tesla a Hyundai přibližně 60 tisíc, za což tyto značky získaly mezi 296 a 406 miliony Eur (7,4 a 10,18 mld. Kč).

Zdroj: Focus

Petr Prokopec