Autoforum

/

Foto: Anadolu Agency

I když se zdá, že turecká ekonomika nemá daleko ke zhroucení, prezidenta Erdogana neopouští optimismus. Ryze turecká auta chce dostat do výroby i na trh, a to i na ten největší v Evropě.

Na sklonku loňského roku se světu představila nová automobilka TOGG. Produkovat má vůbec první turecká národní auta v historii a její snahy jsou přímo zaštítěny tamním prezidentem Recepem Tayipem Erdoganem. Ten před několika málo dny nechyběl ani u položení základního kamene továrny, jež má být dokončena do 18 měsíců. S prvními vozy tedy prý můžeme počítat v roce 2022. A jak se momentálně ukázalo, ihned od zahájení prodeje nemají být k mání jen v Turecku, ale také na prvním exportním trhu.

Do jisté míry nepřekvapí, že Turci se hodlají nejprve zaměřit na Německo. Koneckonců jde o největší trh Evropy, kde žije nemalá turecká komunita. Ta by mohla slyšet i na původ aut, třebaže elektromobilům zákazníci v Německu zrovna nepropadli. Současně je ale třeba se ptát, v jaké míře vůbec TOGG může na německý trh zaútočit.

Dle plánů by značka ráda vyráběla 175 tisíc aut ročně, což není zanedbatelné množství. Nicméně pro tyto vozy bude také potřebovat baterie, které jsou čím dál tím nedostatkovějším zbožím. Velké automobilky totiž vykoupily globální produkci na léta dopředu, přičemž Turecko nehodlá do TOGGu napěchovat tak velké peníze, aby kupříkladu přeplatil takový Mercedes a zaujal jeho místo ve frontě. Navíc je třeba vnímat, že Turecko má momentálně kvůli výpadkům příjmů spojených s cestovním ruchem velké ekonomické problémy - jeho měna se hroutí a centrální bance docházejí devizové zásoby, aby simulovala zachování zájmu o ni. Za takové situace může být obtížné před lidmi ospravedlnit investice do výroby domácích, zvlášť elektrických aut.

Turci s Erdoganem v čele si nicméně jakékoliv problémy evidentně nepřipouští. Opojeni jsou totiž právě skutečností, že konečně zrealizovali svůj odvěký sen. Prezident v této souvislosti připomněl projekt Devrim, který v roce 1961 odstartoval jeho předchůdce Cemal Gürsel. Ten dal dohromady skupinu 24 inženýrů, kteří měli vyvinout první národní vůz. Výsledky své práce měli představit prezidentovi a národu ještě v říjnu téhož roku.

Šibeniční termín se sice podařilo dodržet, nicméně během demonstrační jízdy se jeden ze čtyř zhotovených prototypů porouchal. A přestože se jej podařilo rychle opravit, lidé si ze selhání dělali legraci dlouhá léta. I proto, že celý projekt vzápětí zamířil k ledu. Dle spekulací jej měl pohřbít tlak amerických automobilek, které v dané době dosahovaly v zemi nemalých prodejů. Do krámu se jim tedy nehodila jakákoliv konkurence, zvláště ta národní.

TOGG ale nejspíše na politické problémy nenarazí, ostatně Erdogan hrdě uvedl, že jej nezastavil ani koronavirus. Následné ekonomické problémy a ony baterie ale již mohou představovat mnohem větší obtíže, Erdogan nicméně trvá na zachování původního plánu. Ten nejprve počítá s Německem, po kterém přijdou na řadu Francie a Itálie. Šéf značky Gürcan Karakas však předpokládá, že poté se TOGG nabídne celému světu. Ambice jsou zde tedy nemalé, na realizaci je ale třeba vyčkat.

Prezident Erdogan při položení základního kamene továrny sršel optimismem, problémy s nedostatkem baterií si tedy příliš nepřipouští. Foto: Anadolu Anjesi

Zdroj: Handelsblatt

Petr Prokopec