Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Tato situace jen připomíná, jak dalece vzdálená od reality zůstává Evropská unie. Zatímco automobilový průmysl kolabuje pod následky koronavirové krize, ona trvá na snížení emisí CO2.

Prakticky celý letošní rok se nemluví o ničem jiném než o koronaviru. Nová infekční choroba odstartovala své řádění v Číně, odtud se však záhy přesunula do Evropy, následně i do Ameriky a vlastně skoro celého světa. A jakkoliv můžeme diskutovat o tom, jak velký zdravotní problém reálně představuje, tvrdé restrikce zavedené proti jejímu šíření napáchaly velké ekonomické škody zcela bez debat.

I s jejich postupným omezováním tak lidé nežijí zrovna v jistotě, což přirozeně pramení v eliminaci investic do zbytných věcí. To je pohromou pro řadu odvětví - bez jídla a pití se asi neobejdeme, nicméně třeba koupě nového automobilu je pro většinu lidí snadno odložitelná věc, zvláště pokud ten starší funguje dobře. To je nicméně problém pro automobilky, které byly koronavirovou krizí zasaženy opravdu velkou měrou a dobře na tom nebyly ani před ní.

Už tehdy totiž musely investovat miliardy do elektromobility, o kterou zákazníci nestáli a nestojí. Nicméně EU na ni pod pohrůžkou vysokých pokut za nadlimitní emise CO2 tlačila takovou měrou, že to zkrátka nešlo ignorovat. Rozumně uvažujícího člověka vědomého si reality, ve které zaměstnance propouští jedna automobilová firma za druhou, by jistě jako první napadlo, že EU může s tímto tlakem polevit a nechat automobilky alespoň rok nebo dva snáze dýchat. Vedení EU ale zjevně nechce vidět, co se děje, a tak místo úlev na nové limity CO2 dále tlačí. A to přesto, že sama nyní nejlépe ví, že by byly reálně nedosažitelné i za mnohem příhodnějších okolností.

Jasně o tom svědčí páteční data Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o průměrných emisích aut loni prodaných na starém kontinentu, které jen potvrzují dřívější předpoklady JATO Dynamics. V 2019 tak činil průměr všech aut prodaných v EU, Velké Británii, Norsku a na Islandu 122,4 gramu CO2 na kilometr, což proti předchozímu období nepředstavuje pokles, nýbrž nárůst, a to o 1,6 g. A je to také o 3,6 g více než v roce 2017. Loňský limit 130 g CO2 na km to plní bez problémů, letošních 95 g to ale překonává o desítky procent a vzhledem k dosavadnímu trendu je absolutně nemožné, že by výrobci nový limit splnili.

Od začátku byl absurdní a z prstu vycucaný, a to už v době, kdy ani nenastal odklon zákazníků od dieselů směrem k benzinovým motorům a nepřišla masivní popularita SUV (loni 38 % evropských prodejů). Co nyní EU čeká? Že si lidé půjdou v době největšího ekonomického úpadku za poslední dekády koupit drahý a omezeně použitelný elektromobil a vše bude skvělé? Něco takového se jednoduše nemůže stát a nedošlo by k tomu ani za příhodnějších okolností.

V Bruselu se ale na realitu nehrálo a nehraje, a tak EU jen konstatuje, že „výrobci musí zlepšit spotřebu svých flotil a zrychlit vypouštění nízko- a bezemisních aut na trh”. Na to jistě všichni myslí... EU dále varuje před hrozbou vysokých pokut, v čemž se ovšem nemýlí - každé nově prodané auto loni překračovalo letos platný limit o 27,4 g CO2/km a pokud letos zůstane průměr aspoň stejný (což se při dosavadním trendu nezdá reálné), bude to , optikou EU znamenat pokutu 2 603 Eur za každý vůz - skoro 70 tisíc korun. To jsou skutečně velké peníze, které nelze promítnout do ceny, auta zdražená o desítky tisíc (i když by se to každého vozu dotklo pochopitelně odlišnou měrou) by zvláště v této době nekupoval skoro nikdo.

Je to skutečně absurdní a vůbec bychom se nedivili, kdyby některé slabší automobilky začaly mít už brzy existenční problémy, neboť tlak na rozmach nechtěné elektromobility (loni pouze 4 % prodaných aut i s plug-in hybridy) je ekonomicky neudržitelný stejně jako placení vysokých pokut. Úpadek firem by ale vedl jen k propouštění, díky čemuž se již zmíněná spirála ekonomických problémů pouze prohloubila.

Je v tomto kontextu tragikomické vidět politiky hovořit o snaze někomu pomoci. Ti evropští to mohou udělat tady a teď, místo toho ale dělají pravý opak a ještě vysílají zprávy o tom, že by něco měli dělat jiní.

Zdroj: Reuters

Petr Prokopec