Autoforum

/

Foto: Nissan

Člověk tak nějak automaticky očekává, že dohodě obou molochů o spojení zabránily nepřekonatelné faktické problémy, dočítáme se ale o něčem úplně jiném. Šlo v podstatě o prkotiny pramenící z ješitnosti hlavních aktérů.

Minulý týden Nissan a Honda oznámily, že odstupují od dohody o porozumění. Sny o vytvoření třetí největší automobilky světa co do objemu produkce sídlící v Japonsku tak vzaly rychlý konec. Něco takového nakonec nemusí až tak překvapit, neboť spojení těchto značek nebylo ani v nejmenším důsledkem vzájemných tužeb po něčem takovém. Místo toho Nissan začal strádat podobným způsobem, jako tomu bylo před nějakými dvaceti lety. Jenže tentokrát není na obzoru druhý Carlos Ghosn, který by značku spasil, tohoto manažera se totiž Japonci v touze po nezávislosti dost nevybíravým způsobem zbavili.

Od té doby však Nissan vedli nikoli od desíti k pěti, ani od pět k nule, ale spíš od nuly do záporných hodnot. Zejména loni tak začalo být jasné, že bez vnější pomoci automobilka nemusí přežít, načež začalo v zákulisí tahat za nitky japonské ministerstvo průmyslu a obchodu. To se obávalo možného nepřátelského převzetí ze strany zahraniční firmy, čímž by o kontrolu nad „národním pokladem“ přišlo. Proto přišel tlak na Hondu, která je v lepší kondici a která měla fungovat jakožto zachránce. V nově vytvořené firmě by ale měla stejný podíl jako Nissan.

Takový scénář se ale manažerům Hondy nelíbil, a proto začali psát svůj vlastní. Jejich představou pro změnu bylo, že by odkoupili většinu akcií Nissanu a značku tak připjali pod svá křídla jakožto podružnou. Tím by však byla naplněna ona Ghosnova vize, jen s tím rozdílem, že ve vedení by tentokrát nebyl francouzský Renault. Vedení Nissanu tak okamžitě zařadilo zpátečku a s problémy se chce vypořádat bez vnější pompci

Nově Japan News, tedy anglicky psaná odnož japonského listu Yomiuri Shimbun, uvádí, že nic ze zmíněného nebylo hlavním důvodem vedoucím ke krachu jednání. Honda totiž požadovala, aby automobilka upustila od využívání technologie e-Power (prakticky elektromobil s dojezdem zajišťovaným také spalovacím motorem) a místo toho přepřáhla na její hybridní systém. To ale pro Nissan zjevně byla ještě větší překážka než ztráta autonomie, neboť chystá třetí generaci e-Power, která má být o 20 procent efektivnější a také o 20 procent levnější na výrobu než originál.

Pokud by tedy Nissan přešel na techniku Hondy, nemalé investice by přišly vniveč. Navíc u systému, který automobilka považuje za jeden ze svých stěžejních pilířů. Jak už padlo, na rozdíl od jiného hybridního ústrojí totiž spalovací jednotka v tomto případě neroztáčí kola, nýbrž vyrábí energii pro elektromotory, které se následně starají o samotný pohon. V podstatě zde tak máme spíše elektromobil s prodlouženým dojezdem, což je dnes řešení, které znovu získává na relevanci.

O to víc se divíme, že Honda na takové věci trvala, přijde nám to dětinské - technologie navíc se přece hodí. To samé platí o dalším důvodu zmiňovaném Financial Times. Podle něj Honda sloučení dál připouští jako možné, ovšem jen za předpokladu, že šéf Nissanu Makoto Uchida rezignuje na svůj post. A to se zdá být znovu dětinské a vedoucí jen k odmítnutí dohody - Honda o Uchidovi prakticky chce, aby si pod sebou podřízl větev. Proč si Honda myslí, že by to měl udělat, nemáme tušení.

Vše tak vyznívá trochu jako hašteření malých dětí, z nichž jedno se původně do hraní na stejném písečku nemělo. Nyní však zjistilo, že by si s tím druhým mohlo dělat, co bude chtít. To se dotyčnému nelíbí, a proto písek opustil. První dítko jej pak láká zpátky, ovšem jen s tou podmínkou, že s ním již znovu nedorazí tatínek, který by jej ochránil. No jak tahle japonská rodinná telenovela dopadne, se ještě necháme překvapit, na popsaných základech ale moc kloudných věcí postavit nepůjde.

Zdroj: The Japan News, Financial Times

Petr Prokopec