Autoforum

/

Foto: Nissan

Jednání mezi oběma automobilkami začala s velkým halasem a dohoda se zdála být hotovou věcí, místo svatby ale nakonec přišel náhlý rozchod. Pro Nissan je to možná dobře, místo náruče úspěšnějšího konkurenta se bude muset spolehnout zase jen sám na sebe.

O čem se minulý týden spekulovalo, to je nyní hotová věc. Z námluv Nissanu a Hondy nebude nic, jak potvrdily už obě japonské automobilky. Ze všeho nejdříve ale ta první jmenovaná oznámila, že odstupuje od dohody o porozumění, neboť se s Hondou nedokáže domluvit na klíčových základních aspektech další koexistence.

Je to rychlý konec jednoho velkého příběhu, na jehož konci měla stát třetí největší automobilka světa co do objemu, a to po Toyotě a Volkswagenu. Pro Nissan to bezprostředně znamená jen problémy navíc, neboť není v dobré kondici a z problémů se bude muset dostat sám. Což nutně bude bolet.

Podle původních plánů měly Nissan a Honda zformovat zcela novou společnost, ve které by každá značka měla rovnocenný podíl. Do takové dohody automobilky tlačilo japonské ministerstvo průmyslu a obchodu, které chtělo zabránit tomu, že by Nissan mohl být uchvácen tchajwanským konglomerátem Foxconn. Honda se něčemu takovému spíš bránila, neboť její současná pozice je výrazně silnější. A toužila mít nad celým spojením kontrolu. Po Nissanu navíc požadovala splnění mnoha dílčích podmínek, mimo jiné měl do roku 2026 dosáhnout výrazného zisku.

Něco takového sice nebylo nemožné, ovšem snadno proveditelné též ne. Problémem byla ale hlavně otázka moci, neboť představy Hondy nebyly příliš po chuti manažerům Nissanu, kteří se začali obávat o nezávislost značky. Odstoupení od dohody tak nepřichází jako vyložené překvapení, jakkoli může zaskočit, jak rychle se obě strany k destruktivnímu závěru dopracovaly. Tohle by bylo vskutku italské manželství.

Nissan se tak naplno přepíná do nouzového režimu a okamžitě začíná realizovat už dříve předestřené plány, jak shrnuje Auto Week. Ty mimo jiné počítají s propuštěním devíti tisíc lidí a omezením globální výroby o 20 procent. Na některé kroky již začalo docházet, třeba v Číně Nissan ponížil své výrobní kapacity z 1,5 milionu aut na 1 milion vozů ročně. Zároveň bylo oznámeno, že letos dostane padáka 5 300 zaměstnanců a v tom následujícím dalších 1 200.

Následovat má ale mnoho dalších kroků, které navíc budou ještě tvrdší. Kupříkladu management bude zredukován o 20 procent. Souběžně s tím Nissan začíná analyzovat jednotlivé trhy, a pokud vyhodnotí, že jeho byznys je v té které zemi dlouhodobě ztrátový, pak se z ní stáhne. V důsledku toho ale nebude potřebovat tolik továren, pročež hrozí uzavření hned tří z nich. Tou, která by již měla být potvrzena pro odstřel, je podnik v Thajsku. Skončit ale může i britský Sunderland, jak informuje Autocar. S tím by zřejmě šla pod vodu nejméně jedna další továrna firmy ve Španělsku, třebaže obě vyrábí díly nejen pro modely montované v Evropě.

Klíčovým opatřením, které má vést k úsporám ve výši 400 miliard yenů (cca 62,7 miliardy Kč), jichž chce značka dosáhnout v roce 2026, je ovšem zefektivnění výroby. Japonci totiž doufají, že jejich produkce se stane ziskovou již při 2,5 milionech aut, zatímco nyní hranici tvoří 3,1 milionu vyrobených vozů za rok. S tím má pomoci snížení prodejních a administrativních nákladů, které se má zasadit dokonce o polovinu veškerých úspor. Zhruba čtvrtinu pak má mít na kontě zefektivnění výroby.

Je ale třeba připomenout, že Nissan není ani synonymem pro kvalitu, ani pro žádoucí vozy. Bez nových produktů tedy cesta zpátky na výsluní není možná, pokladna automobilky je však již delší dobu vyschlá. Právě proto vlastně Japonci hledají partnera, který by do nich investoval. To sice do hry vrací Foxconn, jeho předseda Young Liu ovšem uvedl, že spíš než o investici do samotné automobilky má zájem o širší spolupráci. Ani tohle tedy pro Nissan rychlou spásou nebude.

Co bude následovat, ukáže jen čas, ke konkurenceschopnosti Nissanu jsme ale už nějaký ten pátek skeptičtí a dostat se zpět nahoru v „nouzovém režimu” bude prostě složité. Na každý pád, pokud máte nějaké vazby na továrny firmy v Británii či Španělsku, raději bychom nesázeli na to, že budou trvat věčně, ani na starém kontinentu dnes automobilka není v bůhvíjak silné pozici.

Zdroj: Nissan, Honda, Auto Week, Autocar

Petr Prokopec