Autoforum

/

Foto: Honda

Honda se svou zatvrzelostí postupně připravila v podstatě o všechno, u nás i v celé Evropě. HR-V by za jiných okolností mohl být hitem, takhle je nanejvýš jednookým králem mezi slepými. A lehké občerstvení vzhledu na tom nemá šanci cokoli změnit.

V loňském roce u nás Honda prodala 812 aut. To nejsou registrace za měsíc, nýbrž za celé kalendářní období od 1. ledna do 31. prosince. Japonská automobilka tak klesla až na 28. místo v pořadí, jakkoli ještě v roce 2019 jí patřila dvacátá příčka. Tehdy ovšem místní zastoupení prodalo 2 071 vozů. A pokud bychom se vrátili ještě o dalších deset let zpátky, pak rok 2009 byl spojen s 2 682 registracemi a čtrnáctou příčkou.

Máme tu tedy opravdu velký pád, který je navíc celoevropský. Loňských 32 912 prodaných aut na celém starém kontinentu představuje jen zlomek někdejších registrací - o necelé dvě dekády zpátky byly prodeje této značky skoro desetinásobné. Proč tomu tak je? Stačí se podívat na její nabídku a rázem pochopíte. Portfolio Hondy se stále více vzdaluje choutkám Evropanů, sází už jen na benzinové hybridní pohony a k nim přidává ceny, za jaké po jejích autech sáhnou jen fandové.

Svým způsobem je tak skoro zázrak, že Honda vůbec v Česku i Evropě něco zvládá prodat, všechny její modely lze přesto označit za propadáky. Platí to i o modelu HR-V, který se loni stal prodejní jedničkou značky s 19 992 prodanými vozy. To je opravdu hrstka aut, navíc i toto číslo představuje 11% meziroční propad.

Tohle auto se prodává také v domovině Hondy, kde si říká Vezel. A právě tam došlo na modernizaci, která SUV přihrála širší čelní masku, zrevidovaný přední nárazník a zadní lampy s pozměněnou grafikou. Uvnitř se pak změny projevily hlavně na středové konzoli, kde lze nově najít schránku na drobnosti. To je ale po designové stránce vše, přičemž by již pomalu nebylo o čem mluvit, kdyby Honda dále nerozšířila bezpečnostní paket o asistent do dopravních kolon, jenž tlačí na plynový pedál v opačném gardu, pokud si jej řidič splete s brzdou.

Co se týče motorového prostoru, lze v případě hybridní jednotky zmínit přepracovanou řídicí jednotku řízení toku energie. Díky ní měl být dále zredukován hluk hlavně při jízdě ve městě, stejně jako má agregát lépe reagovat na pokyny řidiče. Výkon, spotřeba či dynamika ale mají zůstat na starých hodnotách. U nás by tedy motor 1,5 i-MMD měl nadále produkovat 131 koní, který s 4 340 milimetrů dlouhých a 1 452 kilo vážícím SUV příliš necvičí. Na stovce jste totiž nejdříve za 10,6 sekundy, maximální rychlost pak byla omezena na 170 km/h.

HR-V tedy po dynamické stránce nemá co nabídnout, a to i doma v Japonsku, kde lze kromě hybridu sáhnout i po čistě benzinové jedna-pětce. V té chvíli ovšem máte k dispozici jen 118 koní. Ve srovnání s předchůdcem se navíc zmenšil i zavazadelník, aktuálně lze totiž počítat s 319 až 1 305 litry. Za to musíte dát minimálně 769 900 Kč, zatímco na konkurenční Škodu Karoq se 150 koňmi a 521 až 1 630 litry potřebujete o 50 tisíc korun méně. Není tak třeba sáhodlouhých úvah, abychom se dovtípil toho, proč HR-V v Evropě neboduje.

Kdy přesně se přitom facelift ukáže u nás, nebylo upřesněno. Protože ale vskutku o mnoho novinek nejde, neměla by k němu Honda upínat velké naděje. Zvláště pokud zmiňovaná Škoda opravdu přistoupí ke slibovanému zlevnění, které je v podstatě nevyhnutelné. Často levnější než české vozy jsou totiž i některé spřízněné modely od Volkswagenu. Obojí tak pro Japonce představuje stále větší problém, na který musí adekvátně zareagovat. Jinak to na starém kontinentu mohou pozvolna balit, s 30tisícovými ročními prodeji tu dlouhodobě nemohou přežít.

Zdroje: Honda, SDA, JATO Dynamics

Petr Prokopec