Autoforum

/

Foto: Dacia

Pokud vám jde hlava kolem z „elektrického hujerství” naprosté většiny automobilek, které se do elektromobility vrhají za situace, kdy nad ní visí řada otazníků a spousta lidí o ní nemá zájem, tady máte docela jiný přístup.

Řekli jsme mnohokrát a můžeme znovu zopakovat, že nemáme zhola nic proti elektrickému pohonu aut. Je to jedno z relevantních technických řešení se svými výhodami i nevýhodami, které do určitých způsobů využití automobilu zapadne dobře a do jiných hůře. Problém máme jen s tím, že je najednou nuceno všem jako jediná správná, dokonce jediná možná cesta. Že jsou vyzdvihovány jen její klady a zcela přehlíženy její zápory. Už říkat tomuto pohonu „čistý” je absurdní - může být čistší, ale také nemusí, výroba má k ekologické obecně daleko a tvářit se, že provozem takových aut jsou generovány nulové emise, když jinde nevyhnutelně vznikají při výrobě elektřiny, je snad až hloupé.

Pokud se má tento pohon prosadit jako ideální řešení pro všechny, voila, ale musí to zvládnout sám. Svou ekonomickou i ekologickou efektivitou, použitelností, zkrátka všemi relevantními způsoby, jako kterýkoli jiný produkt. Najednou ale „někdo” v roce 2021 přijde a řekne, že v roce 2035 to má být nejen nejlepší, ale dokonce jediný legální způsob pohonu aut. Že to napadne politiky, nakonec nepřekvapí, ty napadají lecjaké podivnosti. Fascinuje nás ale, že to najednou podporuje většina automobilek.

Lidé z automobilových firem jsou si přitom nejlépe vědomi zmíněných i nezmíněných problémů, přesto ale za nařízenou elektromobilitu horují klidně popírajíc i své jiné aktivity. Nakonec také Škoda, která dnes musí nejlépe vidět, jak minimální zájem o elektromobily na otevřených trzích je, chce být co nejdříve jen elektrická. Výjimky bychom spočítali na pár prstech, ale najdou se.

Nejzajímavějším postojem z poslední doby je odpor Renaultu k zákazu benzinů a dieselů v roce 2035, i když firma jako taková chce být dokonce tou „nejzelenější” automobilkou Evropy. Sám nejvyšší technický šéf celé skupiny Renault Gilles Le Borgne projevuje zdravou míru pochybností, když mimo jiné říká: „I když naprosto důvěřujeme technologii - hybridům, plug-in hybridům a elektromobilům -, kterou dnes máme v prodeji, nevíme, jestli máme i zákazníky, kteří ji chtějí.” To je přesně ten problém. Není těžké nabídnout elektromobil, prodat jej, to je těžké. S dotacemi to jde snadno, bez nich skoro vůbec a u levnějších značek to může být komplikované i s nimi.

Na Le Borgneho slova nyní navázal Xavier Martinet, obchodní a marketingový šéf Dacie. Hlavně té se problémy s úplným přechodem na elektromobilitu týkají, neboť jde o drahý způsob pohonu aut a kupci takových aut prostě nedají za to samé dvakrát tolik. A jakkoli je to fascinující (neboť i Dacia dnes elektrický model nabízí, říká si Spring), Martinet nejenže pro elektromobily nehoří, dokonce je dobrovolně vůbec nechce přijmout za své.

„Není tu problém technického rázu, můžeme tuto technologii nacpat do našich aut. Máme hybridní technologii v Cliu nebo Capturu, můžeme ji dát do Joggeru nebo Sandero klidně zítra,” říká Martinet s tím, že moderní Dacie používají platformu CMF-B, do které je možné moderní pohony zastavět. „Ten problém je ekonomický. Jsou zákazníci připravení platit navíc 3 nebo 4 tisíce euro za hybrid, když si mohou koupit benzinovou verzi? Nebo verzi na LPG, která stojí jen pár set euro navíc a udělá, co je třeba, v případě emisí CO2?” ptá se Martinet řečnicky a jako marketingový šéf pokračuje velmi trefně.

„Nemyslím si, že zákazníci chtějí specifickou technologii. Možná je to jinak u části populace, ale jinak, když se podíváte na masy, nemyslím si, že lidé chtějí konkrétní technologii. Chtějí auto, které naplní jejich potřeby a dovolí jim jet kamkoli chtějí, a to za správnou cenu,” uvádí dále Martinet a podle nás trefuje hřebíček na hlavičku. Většině lidí je ukradené, jestli je auto poháněné benzinem, uhlím nebo Thoriem, potřebují, aby nějak fungovalo a bylo k mání za cenu, za kterou si jej mohou dovolit. S tím je ale nařizování konkrétní technologie ze strany EU v příkrém rozporu - to nepovede k lepšímu a levnějšímu, ale dražšímu a snadno i horšímu produktu.

„Ceny aut jde nahoru, ale platy lidí nebudou růst stejnou měrou. Půjdeme cestou elektrifikace (míněno hybridů - pozn. red.), když budeme muset. A půjdeme cestou elektromobilů, když budeme muset. Proč bychom se měli posouvat blíže technickému řešení, které si zákazníci nebudou chtít koupit?” říká dále Martinet.

Nemyslíme si, že by situace jakékoli automobilky byla dramaticky jiná. Možná značky jako Porsche mohou uvažovat jinak, kupci takových aut si mohou dovolit mít Taycan jako hračku a Cayenne na běžné ježdění. Ale třeba taková Škoda? Kdo dá 1,5 milionu za Enyaq, který nenabízí více než o stovky tisíc levnější Kodiaq? Bez dotací zjevně skoro nikdo, jen pár fandů či firem v rámci budování své image. Přesto se česká automobilka tímto směrem žene. Dacia evidentně ne - chce dělat auta pro zákazníky a elektromobily nabídne jen tehdy, když už ji nic jiného nezbude.

Zdroj: Auto Express

Petr Miler