Autoforum

/

Foto: Tesla

Každý typ aut má své výhody a nevýhody a v případě těch elektrických dává smysl, že budou při své jednoduchosti méně náročné a tedy i levnější na následný servis. Nejsou.

Možná skutečně stojíme na prahu největší změny, která automobilismus postihla od jeho zrodu před více než 100 lety. Většina zbytku světa by asi tuto větu nevyřkla, Evropská unie si ale vzala do hlavy, že Zemi spasí elektrifikace osobní dopravy navzdory pochybným přínosům a obecně malému vlivu na celkové emise oxidu uhličitého. A na její rozšíření tlačí takovým způsobem, že se to může povést, i když to není z ekonomického, praktického ani ekologického ideální řešení a snaha o skutečný přínos by vyžadovala větší pestrost.

Bude to v prvé řadě zkouška toho, co je možné ze strany podobných institucí prosadit si navzdory vůli většiny běžných lidí a jen čas ukáže, zda v tom budou úspěšné. Tento rozměr celé věci ale pro dnešek nechme stranou a soustřeďme se na elektrická auta samotná. Ta mají nepochybně své výhody a za jednu z nich byla dosud označována menší servisní náročnost a z ní vyplývající nižší náklady na běžnou údržbu.

Dává to smysl, neboť elektrické auto je konstrukčně jednodušší a především postrádá relativně komplikovaný spalovací motor vyžadující spoustu péče. Docela časté výměny oleje, filtrů, svíček, péče o veškeré emisní systémy... To všechno stojí peníze. Konvenční auta navíc používají složitější převodovky a celkové sladění všech těchto systémů je samo o sobě zdrojem četných servisních nároků i potenciálních problémů. Provozovat elektromobil s jedním či vícero elektromotory a obvykle jednostupňovou převodovkou by navzdory podobnostem v jiných ohledech mělo být levnější.

Není důvod to zpochybňovat, výše zmíněné je fakt. Jak ale ukazují tvrdá data, ke skutečně nižším celkovým nákladům na provoz to nevede. V rozhovoru pro National Autoshow nizozemského rádie BNR to konstatoval Bas Wintjes, šéf projektu WESP, který sdružuje data ze spolupracujících autoservisů a má k dispozici data o servisních operacích provedených na více jak 1 milionu aut za posledních několik let. S ohledem na místo jeho fungování, tedy Nizozemsko s jednou z největších penetrací elektrických aut vůbec a celkově mladým autoparkem, pak můžeme skutečně srovnávat jablka s jablky

Z Wintjesem prezentovaných dat vychází, že průměrný náklad na jeden servisní zásah za definovaný čas a nájezd na konvenčním autě je v Nizozemsku 551 Eur (cca 14 640 Kč), zatímco průměrná hodnota za totéž na elektrickém voze je 584 Eur (cca 15 520 Kč), což rozhodně není méně. Možná si nyní říkáte, jak je to možné, co vlastně majitelé elektromobilů se svými auty dělají. Důvodů by se našlo více, tím nejmarkantnějším jsou ale častější výměny dražších pneumatik. Wintjes říká, že elektromobily jsou těžší, mají ostřejší nástup výkonu a potřebují obvykle širší a dražší pneu. To vše pak dohromady znamená, že v rámci všech nákladů jsou výdaje majitelů elektromobilů na pneumatiky skoro trojnásobné.

To je skutečně zajímavý pohled pod pokličku, který ovšem také dává smysl. Srovnatelná elektrická auta jsou obvykle o mnoho set kilogramů těžší, což zvyšuje už výrobní nároky na pneu a následně i jejich zátěž v zatáčkách a při brzdění. A charakter jejich motorů pneumatiky též zatěžuje více. Už to pak stačí, aby ostatní skutečně nižší náklady třeba na údržbu motoru byly nejen vyrovnány, ale i zastíněny. Že by tlak na elektormobilitu byl dílem pneumatikářské lobby? To berte jako žert, výrobci pneu ale z rozmachu elektrických aut zjevně mohou profitovat.

Zdroj: BNR National Autoshow

Petr Miler