Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Politici si myslí, že elektromobily lidem prostě přikážou, ti ale mají vlastní hlavu. Aby byly přijatelné pro většinu z nich, musí disponovat parametry, jimž se dnes žádné auto ani neblíží.

Na elektromobilitu sází politici i aktivisté, u zákazníků se ale s nadšením setkává jen sporadicky. Důvodů by se našlo více, nakonec je ale lze spojit do jednoho - většina z nich si nemůže dovolit více než jedno nebo dvě auta, která musí zvládat vše myslitelné a nestát majlant. Musí tedy jít o dostupné praktické vozy s dostatečným dojezdem, který lze jednoduše „obnovit”. Problémem však je, že kombinaci těchto faktorů elektromobily nenabízejí - buď nejsou tak dobře prakticky použitelné, nebo se tomu blíží, pak ale stojí miliony.

Kdy se tedy elektromobilita bude moci stát masovou záležitostí? Na to se snaží přinést odpověď studie společnosti Castrol, jíž se zúčastnilo 10 tisíc zákazníků a fleetových manažerů z Číny, Indie, Spojených států, Velké Británie, Francie, Německa, Norska a Japonska. Všichni přitom naznačují, že je třeba jak nižších cen, tak i kratší doby nabíjení a delšího dojezdu.

Přijatelným řešením by se po zprůměrování získaných dat měl stát elektromobil, který bude stát maximálně 27 tisíc liber (asi 800 tisíc Kč), zvládne 467 km na jedno nabití a jeho baterie budou disponovat plnou kapacitou do 31 minut strávených u stojanu. I to jsou kompromisní parametry oproti tomu, co lze koupit dnes, ale podle výsledků studie by to na rozmach stačilo.

Již při pohledu na dané parametry je patrné, že do současného ideálu mají stále daleko. Jakkoliv je totiž třeba i nová Škoda Octavia Combi výrazně dražší než předchozí provedení, stále startuje okolo půl milionu korun. Na jednu nádrž pak zvládnete ujet daleko snadno přes 1 000 kilometrů, přičemž její doplnění je otázkou pár minut strávených na benzince. Není tak překvapivé, že se zákazníci do náruče alternativního pohonu nehrnou.

V závislosti na zemi, odkud dotazovaní pochází, se přitom liší odpovědi spojené jak s dobou, kdy se elektromobilita stane masovou, tak s cenami či časem stráveným u stojanu. Zatímco tak Britové vidí jako přijatelnou cenu 22 500 liber (666 tisíc Kč) a dobíjením hodlají strávit klidně i 30 minut, průzkum ve Francii dochází k průměrnému času maximálně 27 minut. Oproti tomu třeba Němcům nevadí cena až 28 500 GBP (844 tisíc Kč) a Japonci jsou spokojeni dokonce s 31 tisíci librami (918 tisíc Kč). Ovšem stejně jako Britové se upínají až k roku 2033 jako možnému termínu na přechod k elektrickému pohonu, což je pozoruhodné v kontextu s tím, že zrovna Británie chce od roku 2030 jiná než elektrická auta zakázat.

Je navíc třeba dodat, že výše zmíněná data jsou spojená s úvahami o koupi elektromobilu, nikoliv jeho jistou koupí. V té chvíli se totiž stává opravdu stěžejním doba dobíjení, která se má vyrovnat natankování nádrže vozu se spalovacím ústrojím. Výrobci však přiznávají, že to je asi největší problém, neboť i u nabíjecích stanic s výkonem přes 150 kW strávíte mnohonásobně více času doplněním citelně menšího množství energie. Navíc rychle a bezpečně takto nemůže být takto doplněno více než 80 % kapacity akumulátorů, což dojezd opět redukuje.

Je tak vskutku otázkou, zda je vůbec masové rozšíření elektromobility možné, přes veškerý tlak politiků - pro spoustu lidí elektrický pohon prostě nepředstavuje přijatelné řešení i bez ohledu na cenu. Navíc jsou tu nezodpovězené otázky okolo dostatku elektřiny a nezbytné infrastruktury. Aby například bylo možné možné obsloužit plánované množství elektrických aut, muselo by jen ve Velké Británii by do roku 2030 muselo vzniknout 1,7 milionu dobíjecích míst. Pokud si uvědomíme, že dnes jich na ostrovech najdeme pouze 19 314, pak je třeba, aby od teď každý den vzniklo na ostrovech 507 nových dobíjecích míst. I to se zda být utopií.

Zdroj: Autocar

Petr Prokopec