Autoforum

/

Foto: Volkswagen

V Německu bude zjevně ještě veselo, ale jen v ironickém smyslu těchto slov. Volkswagen to čistkami v řadách zaměstnanců i závodů myslí smrtelně vážně a uhýbat nemíní, část lidí zkrátka půjde.

Jestli se nějaké dění posledními týdny táhne jako červená, vlastně spíš zelená nit, je to pomalý, ale o to bolestivější kolaps Volkswagenu, jak jsme jej dosud znali. Firmě historicky velmi velkorysé ke svým zaměstnancům po její nikým soudným nepochopené, navíc dál tlačené sázce na elektrická auta dochází peníze. A po ztrátě milionů zákazníků během několika málo let jí nezbude, než se celkově uskromnit.

První na ráně je samozřejmě Německo. Na jednu stranu je to pro VW do jisté míry prestižní domácí kolbiště, na tu druhou je to o asi nejdražší představitelné místo, kde jde dnes něco vyrábět. Pokud tedy trpíte nadmírou produkčních kapacity, ty první, kterých se zbavíte, jsou logicky ty nejdražší. Proto VW už nějaký ten pátek avizuje rozsáhlé škrty včetně zavření několika továren, které by mu dovolily odvrátit hrozící úpadek. Problém? Samozřejmě ti, kterých se tato opatření mají dotknout především, tedy zaměstnanci.

Ti po selhání dosavadních vyjednávání počítají od prosince se stávkami, ale kam si tím pomohou? Podle současného šéfa Volkswagenu jako značky a bývalého generálního ředitele Škody Thomase Schäfera nikam. Cesta zpět už podle něj jednoduše nevede.

Šéf VW to celkem nekompromisně uvedl v rozhovoru pro Welt am Sonntag, když se nechal slyšet, že automobilku čeká rozsáhlá restrukturalizace, která potrvá až čtyři roky, a vyžádá si výrazné škrty. Podle Schäfera firma musí „snížit své kapacity a přizpůsobit se nové realitě”, čehož nebude možné dosáhnout pomocí jakých „měkkých” opatření typu předčasných odchodů do důchodu. Podle Schäfera by něco takového trvalo moc dlouho.

Šéf značky tak dává najevo, že se zaměstnanci mohou klidně „ustávkovat” k smrti, ale nic tím nezmění. Podle svých slov nevidí žádný způsob, jak zabránit zavírání továren. Ruku v ruce s ním navíc bude muset jít hromadné propouštění a ti, kteří zůstanou, se budou muset smířit se snižováním platů. Management jde podle něj příkladem, když si snížil základní platy o 5 %, sebral si jakýsi kompenzační bonus 1 000 Eur za měsíc a zamezil plánovanému zvýšení odměn o 3,5 procenta. Jasně, při příjmech těchto lidí je to směšné, ale pořád lepší než zvyšování platů vrcholných politiků, které vidíme v Česku.

Zdá se tedy, že vedení VW neblafovalo a skutečně hodlá tnout to živého bez ohledu na cokoli. Pro firmu je to jistě pozitivní zpráva, pro její zaměstnance... ne až tak. Teprve ale uvidíme, jak pohledy obou stan srovnají následující týdny, kdy se ve Volkswagenu reálně začne stávkovat. To může situaci pochopitelně posunout dosud nepoznaným směrem.

Zdroj: Welt am Sonntag

Petr Miler