Autoforum

/

Foto: Volkswagen

Některá auta je těžké zabít, i když se o to mnozí snaží. Toto nejprve vypadlo z nabídky v EU loni kvůli unijním předpisům, přesto bylo dál k mání v jejím zbytku. Teď se mělo přestat prodávat i tam, nakonec se to ale nestane.

Některá auta si vydobyla pověst odolných, skoro nezničitelných strojů, obvykle to ale platí o jejich schopnosti odolávat nástrahám provozu, ať už jakéhokoli. Mezi takové vozy patří i VW Amarok, jediný pořádný pick-up Volkswagenu v jeho novodobé historii, který můžete vytáhnout skoro do jakéhokoli prostředí a beztak v něm obstojí. Je to nezmar svého druhu, ono to ale neplatí jen z „provozního hlediska”.

Z nabídky u nás tohle auto vypadlo už před rokem a nad důvody není třeba dlouze přemítat. Evropsko-unijní tlak na minimalizaci emisí CO2 nešel s Amarokem příliš dohromady, neboť i nejúspornější verze v nabídce produkovala kvůli relativně vysoké spotřebě nafty 231 gramů emisí CO2 na kilometr jízdy. To je skoro dvouapůlnásobek od loňska platných aktuálních limitů.

Aby VW na prodeji Amaroku v EU neprodělával, musel by zvýšit jeho cenu o ekvivalent pokut placených Bruselu (minimálně 12 920 Eur, tedy asi 338 tisíc Kč v případě nejúspornější verze), což zjevně považoval za neschůdné. V EU tedy Amarok skončil jako neprodejný a že na vině není nic jiného než limity EU, nejlépe dosvědčuje fakt, že vůz byl nadále vyráběn v Německu a nabízen mimo unijní trhy.

Ačkoli tedy Evropu ve smyslu EU musel opustit, na některých trzích zůstal. Týkalo se to třeba Ruska, kde se loni prodalo 825 Amaroků. Do širé Rusi putoval Amarok ze stále stejné továrny v Hanoveru, tam se ale Němci rozhodli výrobu letos ukončit. Důvodem ovšem není nezájem, ale fakt, že VW připravuje tuto fabriku na výrobu modelů Transporter T7, ID Buzz a ID Cargo, a tak už Amarok nezapadá do party.

Takže úplný konec? Vypadalo to tak, ale nakonec to tak nebude. Ukončení výroby tohoto modelu se netýká výroby v argentinské továrně v General Pacheco, která se beztak starala o dvě třetiny produkce. Nyní se postará i o zásobování trhů v Evropě mimo EU, Rusko nevyjímaje. Zatímco tedy my máme dále smůlu, pro jiná odbytiště VW auto vyrobí klidně na druhém konci světa, i když za to pár se prodaných vozů zdánlivě ani nestojí. Znovu to připomíná sílu mnohdy absurdních bruselských regulací, ale... to už bychom se opakovali.

Zdroj: Volkswagen

Petr Miler