Autoforum

/

Foto: Archiv Autoforum.cz

Na automobilový sektor dopadnou současná omezení tvrdě jako na málokterý jiný, cesty, jak mu ulevit, ale existují. Mobil in Deutschland přišel s uceleným a rozumným plánem, zastání ale může hledat marně.

Ekonomické recesi se v důsledku pandemie koronaviru nevyhne snad žádný stát. Výjimkou nebude ani Německo, jehož hrubý domácí produkt dle optimistických odhadů klesne o 4,2 procenta. To se však zdá být spíše nereálná prognóza, neboť v roce 2009 v návaznosti na globální ekonomickou krizi německé HDP kleslo o více a nyní před sebou máme mnohem větší problém. V Česku silně zaměřeném na export má ekonomika klesnout dokonce o 11 procent, i to ale může být nemístný optimismus.

I kdyby to ale bylo „jen” takové, očekávat lze nával na pracovních úřadech, neboť své aktivity omezí či ukončí bezpočet firem zaměstnávající spousty lidí. I proto se šéf německého autoklubu Mobil in Deutschland Michael Haberland rozhodl dát dohromady seznam věcí, které by mohly napomoci automobilovému průmyslu. Ten je pro německou ekonomiku stěžejním pilířem, individuální doprava je pak dle Haberlanda stejně jako třeba dle Jeremyho Clarksona jednou z možností, jak s pandemií bojovat. Pokud lidé necestují v hromadných prostředcích, riziko nákazy se výrazně snižuje.

Prvním bodem, o němž Haberland mluví, je odsunutí přísnějších limitů emisí CO2, a to minimálně o několik let. Totéž se pak týká řady prvků, jež mají být povinné od roku 2022, což je pro změnu bod č. 2. Jedná se třeba o tempomaty, monitoringy jízdních pruhů či zařízení umožňující připojení testeru na alkohol. Tyto systémy, stejně jako anti-emisní technologie, se ovšem projeví na nákladech na vývoj a výrobu nových aut, jež půjdou nahoru a s nimi i ceny vozů. Pokud však Němci chtějí rozhýbat ekonomiku, potřebují pravý opak.

Jsme u bodu č. 3, kterým jsou zákazy vjezdu dieselových aut do měst. Respektive jejich zrušení. Právě nyní se ukazuje, jak jsou zcela nesmyslné a neřeší naprosto vůbec nic. Ač došlo k omezení dopravy, kupříkladu ve Stuttgartu emise NOx vzrostly. Zatím přitom není jisté, co za tím stojí, ovšem automobilová doprava to není v žádném případě. Ulice německé metropole jsou poloprázdné, jako je tomu prakticky v celé Evropě. Zajímavé pak je, že ještě před příchodem pandemie docházelo ke zlepšování.

Dále na programu by měla být revize daňového systému. Němci chtějí od příštího roku zatížit benzin a motorovou naftu dalšími poplatky, což logicky povede k vyšší zátěži jednotlivců i firem. Pokud tedy společnosti budou muset více odvádět státu, logicky budou škrtat někde jinde - a to hlavně na pracovní síle. To povede ke zvýšení nezaměstnanosti, což bude dále roztáčet ekonomický propad. Čím většího množství úlev se však firmy dočkají, tím méně budou muset následně propouštět.

Pátý bod nejspíše uvítají všichni, komu v posledních měsících pila krev organizace Deutsche Umwelthilfe. Právě ta stojí za oněmi zákazy dieselů, jež ospravedlňovala zlepšením ovzduší. K tomu ovšem ve městech, kde byly restrikce zavedeny, nedošlo. A naopak tam, kde byly žaloby DUH smeteny ze stolu a radnice přistoupily k jiným krokům, byl pozitivní efekt prokazatelný. Aby toho přitom nebylo málo, DUH ve svém nesmyslném boji jen sálo peníze z veřejných rozpočtů.

Dle Haberlanda by tedy tato organizace, stejně jako jí podobné, měly být okamžitě od vládních peněz odstřiženy. Dojde tak nejen k úspoře přímé, ale i té nepřímé, neboť dopady oněch zákazů se logicky rovněž podepsaly na německé ekonomice. Stejně jako žaloby malých eko-spolků, které překvapivě mají u německých soudů velkou váhu. Haberland tak uvádí, že v rámci bodu č. 6 by mělo být těmto spolkům poklepáno na zoubek a ověřeno, zda jim skutečně jde jen o všeobecné blaho.

Pomalu se dostáváme do finále, přičemž 7. bodem programu podporujícího německou ekonomiku je úprava cen elektřiny. Německo je má jedny z nejvyšších na světě, což motoristy rozhodně nevede ke koupi elektromobilů. Do těch ovšem byly domácí značky nuceny investovat nemalé peníze, které jim chybí jinde. To vedlo k propouštění už v předchozích měsících, natož pak nyní.

S tím vším souvisí i vládní dotace, které by dle Haberlanda neměly být momentálně spojeny pouze s ekologickými auty, ale se všemi. Dle emisí by se nicméně vypočítávala vládní podpora. Tím jsme všechny body vyčerpali, přičemž je nutné dodat, že většina zní logicky a v rámci návrhů, které slýcháme, docela konstruktivně. Právě proto však máme obavy, že na realizaci většiny návrhů nedojde, neboť smysluplně bohužel politici nejednají ani v době velké krize. EU už se dříve nechala slyšet, že ze záměrů na snížení průměrných emisí CO2 u nových aut nesleví, třebaže právě tvrdý tlak na tomto poli dostával automobilový průmysl do problémů už na přelomu roku.

Zdroj: Focus

Petr Prokopec