Autoforum

/

Foto: ADAC, tiskové materiály

Po elektrickém autě nemusíte toužit, ale co kdyby bylo zadarmo? Tedy zaplacené do koruny z peněz všech těch, kteří takové nechtějí? I to bude možné v rámci nově „upečeného” dotačního systému, který bude zahrnovat i ojeté vozy.

Elektrický pohon je ve srovnání s tím spalovacím soustavně prezentován jako lepší, jako takový by si tedy snadno měl obhájit o něco vyšší pořizovací cenu. Zvláště když vše mají v řádu několika málo let vykompenzovat úspory za pohonné hmoty nebo servis. Když nad tím tak přemýšlíme, je až s podivem, že už dávno všichni nesedíme za volantem elektrických aut. Že by to celé bylo trochu jinak?

Samozřejmě je, proto také lidé stále jasně inklinují ke spalovacím autům a „pachatelé dobra” musí vymýšlet další a další nové způsoby umělého zvýhodňování jednoho a stejně umělého znevýhodňování druhého. A to dokonce i v momentě, kdy se ten samý nápad jednou ukázal jako nic neřešící a neúměrně drahý. Německo, které od přímých dotací už jednou za formálně víc socialistické vlády ustoupilo, se tak 1. ledna příštího roku znovu vrátí k tomu samému pod taktovou vedení země, které slibovalo racionálnější přístup. Jaký paradox.

Jak informuje Bild, ve srovnání s předchozím dotačním programem je tu pár změn, které mají zabránit oportunistickému zacházení s ním, zejména pak tomu, aby chudí Němci přispívali bohatým lidem prakticky z celé Evropy na drahé elektrické hračky. Kupříkladu maximální cena vozu tak nesmí překročit metu 45 tisíc Eur (cca 1,1 milionu Kč) a měsíční příjem dotované domácnosti nesmí být vyšší než 3 800 Eur (92 500 Kč).

Dotacemi navíc má být podpořena hlavně domácí automobilová branže, tedy značky jako Volkswagen. Z toho důvodu politici hledají způsoby, jak ze hry vyškrtnout čínské výrobce. Něco takového ovšem může velmi rychle vést k ještě tvrdší odvetné reakci Říše středu, takže nepředpokládáme, že by se to povedlo.

Dotace jsou podle nás špatně od A do Z, akorát pokřivují trh a způsobují marné investice do samostatně životaschopných řešení. I kdybychom se ale povznesli nad principiální odpor, právě kvůli výše zmíněnému mívají opačný efekt, než jaký se od nich čeká - ve snaze o pomoci některým značkám nakonec můžete skončit také u pomoci těm výrobcům, proti kterým se primárně hodláte bránit.

Z těchto důvodů si tak nový vládní program nachází běžnými Němci daleko víc kritiků než příznivců, jak poukazuje po bleskovém průzkumu Focus. Jeho čtenáři navíc upozorňují na jeho snadnou zneužitelnost, neboť vůbec poprvé nebudou dotace spojeny pouze s novými elektromobily, ale i s ojetými.

Dotace na stále stejný elektromobil tedy může být nárokována znovu a znovu - poprvé při jeho koupi jako nového vozu, následně pak pokaždé ve chvíli, kdy jako ojetina bude měnit majitele. „To znamená, že pokud ho několikrát prodáte, může být nakonec takové auto kompletně zaplaceno z peněz ostatních. No to je skvělé,“ uvedl jeden ze čtenářů Focusu.

Další lidé pro změnu poukazují na skutečnost, že většina z 3 miliard Eur neboli více než 73 miliard korun nemusí skončit u klientely s nízkým či středním příjmem, jak vláda doufá, nýbrž u dealerů, kteří si snadno budou moci namastit kapsy přeprodejem ojetých elektromobilů mezi jednotlivými pobočkami. Za to pak daňoví poplatníci zaplatí dvojnásob, neboť nový program si vyžádá nové úředníky.

Navíc je třeba se ptát, zda rodiny s hrubým příjmem do 92 500 Kč měsíčně skutečně mají na koupi elektromobilu, byť ojetého. „Raději rozšiřte infrastrukturu a snižte ceny elektřiny o minimálně 50 procent, a poté vše bude fungovat,“ dodává další ze čtenářů Focusu. Pokud by totiž reálné náklady na ujetý kilometr skutečně klesly, lidé budou mít se zaplacením vyšší kupní ceny menší problém.

Jak se tedy zdá, program nových dotací je stejně jako vše, co se týká elektromobility, šit velmi horkou jehlou a snadno toho víc pokazí než vylepší. Politici totiž jen koukají na naplnění svých zelených ambicí vůbec nepomýšlí na negativní následky svého konání. Rádi bychom řekli, že se jim to vrátí při volbách, i to ale z různých důvodů přestává účinně fungovat...

Zdroj: Bild, Focus

Petr Prokopec