Autoforum

/

Foto: Škoda Auto

Na první pohled se může zdát, že zelené politice za každou cenu je nakloněna většina veřejnosti, ono to tak ale není. A nemluvíme nyní o ČR - utahování emisních šroubů odmítli dokonce Švýcaři a proti je i naprostá většina Němců.

Poslední dobou neuplynul prakticky jediný den, aby politici a aktivisté nemluvili o klimatických změnách a boji proti nim. Jedním z hlavních řešení má být elektrický pohon aut, což je dle německého experta totéž, jako zkoušet zazelenit Saharu injekční stříkačkou napuštěnou vodou - je to ta nejhorší a nejdražší forma boje proti CO2.

Nechceme přitom zpochybňovat, že vozy se spalovacími motory produkují emise, ovšem v celkovém kontextu je jejich vliv zanedbatelný. Stačí si uvědomit, že třeba takové Německo produkuje méně než 2 procenta globálních emisí CO2. A z emisí produkovaných lidskou činností má pouze 5,5 % na svědomí osobní doprava. I kdyby se tedy všichni Němci přestali hýbat, bude to mít stěží jakkoli hmatatelný efekt.

Neznamená to pochopitelně, že bychom neměli dělat nic, boj je ovšem třeba zaměřit tím správným směrem. Třeba aktivisty tolikrát omílaná Pařížská klimatická dohoda má mnohé výjimky. Na základě jedné z nich rozvojové země mohou navyšovat produkci emisí. A nejspíše asi nepřekvapí, že evropští politici mezi ně řadí i Čínu, která je přitom již nyní největším globálním znečišťovatelem ovzduší. Zatímco starému kontinentu bude přitahována uzda, v Číně se povolí.

Aktivisté se snaží tento stav zkreslit přepočtem emisí na obyvatele. V Číně žije 1,4 miliardy lidí, zatímco v Evropě polovina. I když tedy vydělíme nižší emise nižší populací, můžeme se snadno dostat k horším číslům. Právě tento argument je ovšem velmi nebezpečný, neboť emise na rozdíl od lidí neznají hranice a šíří se zkrátka tam, kam je vítr zavane. I když se tedy u nás budeme omezovat, lépe v důsledku navyšování čínských emisí stejně nebude.

Nejsme rozhodně sami, kdo tak smýšlí. Ve Švýcarsku momentálně proběhlo referendum, ve kterém lidé striktnější emisní iniciativu odmítli. To zaskočilo a zklamalo tamní politiky, které ani nenapadlo, že by se něco takového mohli stát. Nejvíce z nich jsou slyšet Zelení, kteří oznámili, že „se jedná o krok zpátky v rámci ochrany klimatu a o krok zpátky pro Švýcarsko. Podepsali jsme Pařížskou klimatickou dohodu. Chceme ji naplnit a to nyní bude daleko těžší.“

Právě tato slova jen poukazují, stejně jako mnohá další, kterak jsou polici a aktivisté odtrženi od reality. Z běžných občanů onu dohodu nikdo nepodepsal, ba co více, nikdo se k ní nemohl ani vyjádřit. Místo toho jsme nyní do jejího naplnění tlačeni mnoha lobbystickými organizacemi, které si i z elektromobility udělaly neskutečný byznys. Jde totiž o rozhazování miliard z kapes daňových poplatníků, nikoliv z jejich vlastních.

Stejně odmítavě se vůči politickému a aktivistickému tlaku staví lidé v Německu. Zejména pak ti, kdo žijí mimo velká města, neboť pro ně je automobil pomalu jedinou šancí, jak být mobilní. Kromě toho nám koronavirus ukázal, že lidé mají z hromadné dopravy v době epidemie strach. I z toho důvodu řada lidí loni na jaře usedla do aut a do autobusů, tramvají či vlaků se dosud nevrátila. A nejen tuto skupinu ještě více dráždí zvyšující se daně a poplatky.

Ještě větší naštvání nicméně způsobují prohlášení mladých, jenž jsou činní ve spolcích jako Fridays for Future, Extinction Rebellion a podobně. Řada z nich považuje matku tří dětí, která dennodenně dojíždí za prací spalovacím vozem, jen aby své ratolesti uživila, za ničitelku ovzduší. Pokud by si ovšem kterékoliv z jejích dětí dalo předražený vegetariánský steak, je bráno za hrdinu. Že by přitom bez spalovacího vozu na něj nemělo, v té chvíli nikoho nenapadne.

Právě z těchto důvodů začínají být lidé všeobecně vůči pomalu až hysterickým výkřikům o klimatické katastrofě až nebývale chladní. Vlastně tak není překvapivé, že plánované navýšení CO2 daně na benzin a motorovou naftu považují tři čtvrtiny Němců za špatný krok, který odmítají. Mezi motoristy je pak odpor dokonce ještě vyšší, a to 81procentní. Je tedy evidentní, že vábení elektrické lobby podlehl jen zlomek Německa.

Znovu je třeba podotknout, že rozhodně nejsme proti snižování emisí. Ovšem onen boj musí být systematický, racionální a efektivní. Ke zlepšení navíc stačí málo, třeba si odpustit nakupování levných čínských produktů přes tamní internetové obchody. V té chvíli poklesne produktivita čínských továren s kouřícími komíny. Dolů tím pádem půjdou i emise zaoceánských lodí, které si pár cest budou muset odpustit. A životní prostředí se rázem zlepší více, než toho kdy elektromobily budou schopné.

Inspirace: Focus

Petr Prokopec