Autoforum

/

Foto: SSC North America

Včera jsme vám mohli představit nové nejrychlejší auto světa, které na silnici jindy používané jako dálnice zvládlo až 532,8 km/h. Až detaily celého pokusu odhalují, jak blízko měl k fatálnímu nezdaru.

Kde jsme před necelými 20 hodinami skončili, tam nyní můžeme navázat. Svět má totiž nového rychlostního rekordmana mezi produkčními auty, jímž se stalo SSC Tuatara. Jakkoliv se slavnostními fanfárami je třeba ještě přibrzdit, neboť ačkoliv americký hypersport zvládl jízdu v obou směrech a splnil tak veškeré podmínky, zástupci Guinnessovy knihy rekordů ještě musí vše potvrdit. Jelikož však za instalací měřícího zařízení do vozu stojí oni, dá se předpokládat, že půjde o pouhou formalitu. Vůbec bychom se tedy nedivili, kdyby zakladatel a šéf firmy Jerod Shelby otevíral již několikátou lahev šampaňského.

Je totiž třeba dodat, že překonání donedávna nepředstavitelné rychlostní mety nebyla vůbec jednoduchá mise. Automobilka SSC North America na všem pracovala 10 let a poprvé se o nový rekord chtěla pokusit na stejném místě již loni, ovšem vedení státu Nevada se rozhodlo, že termínu, který si značka zamluvila, dojde na opravu vozovky. Proto byla celá akce přesunuta na letošní jaro. Místo ideálního počasí však dorazil koronavirus a rázem bylo všem plánům konec. Shelby tak nakonec rozhodl, že rekordní jízda se uskuteční na podzim, a tak se skutečně i stalo.

Za volant vozu se posadil britský závodník Oliver Webb, který vše nacvičoval na mnoha leteckých ranvejích. K podobným pokusům říká, že „pokud jde vše jako na drátkách, pak to dokáže většina lidí“. Zároveň ale dodává, že to se obvykle nestane a v tak extrémních rychlostech stačí jen málo a rázem se místo oslav zařizuje pohřeb. Tak tomu ostatně bylo i na počátku října, kdy tragicky zahynul Brit Zef Eisenberg, držitel zhruba padesáti světových a britských rychlostních rekordů.

Tato událost Webba logicky zasáhla, ostatně k ní došlo jen pár dní předtím, než si SSC nechalo uzavřít silnici State Route 160 mezi Las Vegas a Pahrumpem. Nejspíše i proto se jej tým SSC před rekordní jízdou ptal, zda má špatnou náladu nebo jej vůz zklamal. Nic z toho ale podle něj neplatilo: „Jen jsem se snažil zůstat v naprostém klidu. (...) Snažil jsem se zhluboka dýchat, meditovat, eliminovat nervy a uvolnit tlak v rukou a pažích,“ říká dnes.

Webb přitom obezřetně přistupoval i k samotné jízdě. „Měli jsme k dispozici asi osmikilometrový úsek silnice, ale myslím, že bychom vše zvládli na třech kilometrech. Díky tomu jsem měl možnost být v prvé fázi progresivní. Jel jsem tak na půl plynu a rychle jsem přeřazoval a udržoval turba studená až do zhruba 320 km/h. A poté jsem na to pořádně šlápl.“ Jeho slova přitom jen potvrzuje záznam, na němž Tuatara po třístovce doslova vystřelí vpřed.

Britský závodník přitom během prvního průjezdu dosáhl rychlosti 287 mil v hodině (461,9 km/h). Tím sice překonal světový rekord i jednu ze stanovených latěk, ovšem Bugatti Chiron Super Sport 300+ stále bylo o chlup vepředu. A nejinak tomu bylo i po druhém průjezdu, kdy vůz dosáhl mety 301 mph (484,3 km/h). V té chvíli si navíc Webb začal stěžovat na boční vítr, který ovlivňoval ovladatelnost. Třetí průjezd tak měl být tím posledním.

V ten moment měl přitom britský závodník v hlavě i jinou stěžejní záležitost než překonávání rekordů. Jeho žena je totiž těhotná a v lednu by se měl poprvé stát otcem. Nicméně nakonec to byla ona, kdo jej přesvědčil, že to nemá vzdávat. „Moje žena je kaskadérka-parašutistka. Na živobytí si vydělává skákáním z letadel. Takže je šílenější než já. Ale neví toho moc o autech, což nakonec pomohlo,“ dodává s úsměvem Webb.

„Takže pojedeš rychle v přímém směru? To není problém. Uvidíme se zítra,“ měla Webbovi odvětit před třetím pokusem. Ten proto usedl za volant a zašlápl plynový pedál skutečně pod podlahu. Když ovšem Shelby s týmem dorazili na konec uzavřené silnice, našli jej sedícího na zemi se svěšenou hlavou. „A vůbec to nevypadalo dobře,“ vzpomíná šéf SSC. Důvodem byl již zmiňovaný boční vítr, který pokus o rekord takřka zkazil.

„Jsem hotovej Jarede. Už to znovu dělat nebudu. Dostal jsem zásah od dvou různých bočních větrných proudů, což mně posunulo o dva jízdní pruhy až do odstavného. Bylo to opravdu těsné,“ uvedl zjevně otřesený jezdec, který ani nevěděl, jaké rychlosti dosáhl. Věděl jen, že šlo o hodně velké číslo. To jen potvrdil tým, který zjistil, že se rozjel až na 331 mph (532,8 km/h). Chmury tak rázem vzaly za své, bylo to ale evidentně jen tak tak...

Zdroj: Autoblog, Jalopnik

Petr Prokopec