Autoforum

/

Foto: Kalašnikov

Zatímco auta bez řidiče jsou nadále hudbou vzdálené budoucnosti, zbraně bez lidské posádky jsou věcí přítomnosti, jen je někdo musí na dálku řídit. Právě to je případ Uranu-9, s nímž mají Rusové znovu velké plány.

Pro českou veřejnost je jakákoli zmínka o Rusku polarizující ještě více než kdy dříve. Stojí za tím nejen dlouhodobě nastavený kurz české politiky a zejména pak proruské chování českého prezidenta, ale rovněž i závěry vyšetřování výbuchů muničního skladu ve Vrběticích. Vše ukazuje na to, že nimi stojí stejní agenti ruské vojenské rozvědky, kteří jsou obviněni i z otravy dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery. Celou pravdu se zřejmě nikdy nedozvíme, některé ruské zbrojní aktivity ale můžeme sledovat vcelku otevřeně. A tak se dnes podíváme na jednu zajímavou novinku ruské armády.

Novinka je to ale jen částečně, neboť s vývojem robotického tanku Uran-9 jako takového Rusové začali již v roce 2015. O tři léta později pak přišlo první testovací nasazení v Sýrii, odkud se nicméně tank vrátil s pošramocenou pověstí. Ukázalo se, že ačkoliv měl být schopen udržovat spojení až na 4 kilometry, realitou bylo maximálně 500 metrů. Kromě toho docházelo ke krátkodobým, tedy minutovým i dlouhodobým, až hodinovým výpadkům.

Problémy tanku tím nicméně neskončily. Nespolehlivý se ukázal být jeho podvozek, stejně jako zbraňový systém. Kanón totiž několikráte nevystřelil vůbec, případě pak palbu zahájil se zpožděním. Senzory tanku navíc nebyly řádně propojeny se zbraňovými systémy, pročež Uran-9 mohl útočit pouze po zastavení. A aby toho nebylo málo, obrazovka s nízkým rozlišením a monochromatickým obrazem neumožnila operátorům, aby zacílili na terč co nejpřesněji.

Z tohoto fiaska se ale koncern Kalašnikov, který za robotickým tankem stojí, měl poučit. V posledních dvou letech tedy probíhala rozsáhlá modernizace, která měla zlepšit hlavě odezvu systémů. A jak se aktuálně zdá, veškeré kroky vyústily v pozitivně přijatý výsledek. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu aktuálně oznámil, že armáda počítá se stvořením zcela nové jednotky, ve které bude operovat pět tanků a dvacet doprovodných bojových vozidel.

Jde o experimentální várku, kdy zároveň součástí programu je i proškolení veškerého personálu. Vůči minulosti, kdy tanky byly používány separátně, tak jde o zásadní rozdíl. Uran-9 navazuje na předchozí typ Uran-6, který vážil 6 tun, dosahoval maximální rychlosti 15 km/h a navržen byl jen k tomu, aby postupujícímu vojsku pročistil cestu v zaminovaném území.

Novinka oproti tomu může vážit až 12 tun, za čímž stojí hlavně příchod zmiňovaných zbraňových systémů. Máme tu automatický kanón ráže 30 mm a s ním spřažený kulomet ráže 7,62 mm. Tank může nést i raketomety Šmel, protitankové řízené střely či střely země-vzduch. Díky dieselu o výkonu 408 koní zvládá nejvyšší rychlost 35 km/h, zatímco jeho dojezd činí 200 km.

Zdroj: Kalašnikov

Petr Prokopec