Autoforum

/

Foto: Bugatti, koláž Autoforum.cz

Je to úchvatné auto, to bez jakýchkoli debat. Ovšem pokud jde o design, zůstáváme přesvědčeni, že v Molsheimu mohli vytáhnout aspoň pár nových nápadů. Na ty dochází jen uvnitř, jméno z hlediska kreativity znovu poněkud zaostává.

Největší automobilovou událostí minulého týdne, nejspíš i tohoto měsíce a možná i celého letošního roku byla premiéra nového Bugatti. Automobilka z Molsheimu až do debutu tajila jeho název, stejně jako třeba dynamiku. Dopředu oznámena byla pouze některá fakta o motoru, který nahradil dnes již legendární dosavadní jednotku, tedy čtyřmi turbodmychadly přeplňovaný osmilitrový šestnáctiválec. Ten v závěru svého životního cyklu posílal na všechna čtyři kola až 1 600 koní, pro značku tak představoval laťku nastavenou hodně vysoko.

Když vedení koncernu Volkswagen oslovilo chorvatský Rimac, tedy automobilku zaměřenou na elektromobilitu, toužilo u nástupce Bugatti Chiron po čistě bateriovém pohonu. Přístupno pak (paradoxně krom Herberta Diesse) nebylo ani hybridnímu řešení, neboť Rimac měl dle názoru německých manažerů s touto technologií „nedostatek zkušeností“. Šéf chorvatské značky je ovšem nadšenec až do morku kostí, a tak si hybridní spalovací pohon vydupal. Možná i díky tomu, že vedení VW předložil data o nezájmu o ryze elektrický hypersport Nevera.

Nové Bugatti tak dostalo jak čistě atmosférický 8,3litrový motor V16, tak i trojici elektromotorů, které zde zaskakují za ona čtyři turba a pomáhají hnát výkon až na 1 800 koní. A především název Tourbillon, který mate i internetové algoritmy. Pokud spojení Bugatti Tourbillon dáte vyhledávačů, vyjedou vám často odkazy na hodinky, které pro Bugatti již dříve vyrobila společnost Jacob Co. Samotný název auta je ostatně matoucí - čistě sémanticky je v pořádku, znamená francouzsky vichřice, reálně se ale používá spíš právě pro označení hodinářských strojků.

Jméno vozu ostatně je vědomě dvojsmyslné a bylo skutečně inspirováno také zařízením, s nímž jako první vyrukoval Abraham-Louis Brequet a které zlepšuje přesnost měření času tím, že potlačuje veškeré efekty zemské přitažlivosti. Bugatti ovšem nezůstalo jen u toho a sloupek řízení osadilo přístrojovým štítem, který skutečně působí jako hodinky s tourbillonem. Vyroben byl z víc než 600 částí, mezi které patří i rubíny či safíry.

Bugatti ke spolupráci přizvalo švýcarské hodinářské experty, neboť největší tolerance mezi jednotlivými díly činí 50 mikronů, ta nejnižší je dokonce pouhých 5 mikronů. Celý štít přitom váží pouhých 700 gramů. Na sloupku řízení je pak usazen napevno, načež je jedno, zda vůz jede rovně či zatáčí - řidič vždy najde přístroje na stejném místě. Výhled na ně mu pak nekalí ani ramena volantu, neboť ta byla na pozici 6 a 12 uchycena ke sloupku řízení, ovšem až za přístrojový štít. Součástí věnce jsou pak i pádla řazení.

Toto řešení pomáhá Tourbillon uvnitř výrazně odlišit od Chironu, na rozdíl od zevnějšku, kde jsme se dočkali spíše pouhé evoluce. Automobilka se navíc nesoustředila pouze na přístrojový štít, ale rovněž na středovou konzoli, která je vyrobena z hliníku a křišťálu. Zasazeno pak do ní bylo opravdu neobvyklé startovací tlačítko, které odkazuje na minulost automobilové branže - místo abyste totiž zasunuli klíček do zdířky či cokoliv zmáčkli, se vám do rukou vysune táhlo, jenž dále zatáhnete. Či při vypínání naopak zatlačíte.

Nové Bugatti je tedy vskutku unikát, i když tak na první pohled nevypadá. Tedy alespoň ve chvíli, kdy se na Tourbillon koukáte zepředu, kde skutečně působí jako Chiron, na který někdo šlápnul. Prakticky identická je pak i přes snížení výšky u novinky o podstatných 33 milimetrů boční silueta, asi největší rozdíl se tak skrývá na zádi, kde značka vyrukovala s opravdu působivě poskládanými diodami. Ovšem ani tentokrát nebyla zrovna originální, neboť dané partie jsou spojeny hlavně s McLarenem i pozdějšími deriváty Chironu.

Ať tak či onak, Tourbillon je mezníkem jak v rámci samotného Bugatti, tak i automobilové branže. Do výroby a tedy k zákazníkům přitom zamíří až v roce 2026, a to ve 250 kusech. Ve srovnání s Chironem jde o poloviční produkci, načež by nebylo až tak překvapivé, kdyby k mání již nebyl jediný exemplář. Navzdory ceně startující na ne zrovna lidových 3,8 milionech Eur (cca 94,5 mil. Kč).

Zdroj: Bugatti

Petr Prokopec