Autoforum

/

Foto: Tesla

Nový krok americké automobilky jen umocňuje obavy z budoucnosti, kdy by se bateriová auta měla masově rozšířit a nakonec sloužit úplně všem. Už teď je problém zajistit jejich úplné dobití, a to jimi jezdí z celkového pohledu hrstka lidí.

Politický tlak spojený s masovou elektrifikací není žádným tajemstvím. Naopak je velmi dobře známo, že zejména Brusel tlačí bateriové vozy jako jedinou možnost individuální dopravy. Přitom zmiňuje jen samá pozitiva, což vskutku není překvapivé. Jen málokdo by jim totiž sedl na špek, pokud by kupříkladu na dveře těchto aut umístili stejné obrázky, jaké zdobí krabičky cigaret. Jen místo nemocný plic by zde byly třeba snímky zdecimované krajiny, jenž padla za oběť těžařům vzácných kovů.

Nejde nicméně jen o škody napáchané na životním prostředí, příhodné by byly i obrázky s uzoufanými tvářemi majitelů, kteří se marně pokouší dobít svůj elektrický vůz. Již nějaký ten pátek upozorňujeme právě i na problémy s možností dobít auto jako takovou, což není žádná fobie, ale reálný stav, který nastal už třeba ve Velké Británii. Nedostačující infrastruktura je přitom jen částí problému. Kromě nedostatku stanic či stojanů je třeba zmínit také elektrickou síť, která nemusí zvládat větší nápory. Ostatně si jen stačí vzpomenout, na jaké potíže dochází v řadě domácností, kde běží pračka, mikrovlnka a vysavač najednou. Všechny tři přístroje přitom v rámci nejlepší energetické třídy odeberou jen zhruba 100 kWh za rok.

Daná kapacita nicméně odpovídá jednomu dvěma dobitím baterií elektromobilu, který ji navíc může potřebovat každý den. A pokud je takových aut hned několik, rázem tu máme odběr, který může distributorům energie působit potíže. Problémem nakonec může být i nedostatek elektřiny a nebo vůbec obslužnost dobíječek, u kterých není možné strávit jen pár minut jako u čerpací stanice, to byste nedojeli nikam.

Znovu nejde jen o planou obavu, ale o skutečnost, jak dokazuje krok Tesly v Austrálii. Americká automobilka totiž přistoupila k omezením ve své síti Superchargerů. V místech, která jsou přetížená, totiž nastavila limit dobíjení na 80 procent, neboť dobití posledních 20 procent trvá dlouho. Dle majitelů se tak přesto stalo vůbec poprvé.

„Potřeboval jsem více energie, protože jsem ráno měl naplánovanou cestu ze Sydney do Queenslandu,“ uvedl jeden z elektromobilistů. Zároveň dodal, že limit je možné manuálně přenastavit na, pokud víte, kam sáhnout. Jde tedy o relativně malé omezení, ovšem i to mělo rozeznívá zvonky obav - pokud na limity dochází již nyní, kdy elektrická auta mají na celé flotile v Austrálii podíl 0,12 % (1,2 promile, skutečně tak málo), co se stane za pár let, až bude elektromobilů více? Byť jen pár procent?

Tohle všechno jen přiživuje konspirační teorie, dle kterých nás politici s pomocí elektromobilů hodlají zbavit jedné z velkých osobních svobod. Dnes totiž není problém zastavit u čerpací stanice, natankovat plnou nádrž a pak vyrazit třeba na Azurové pobřeží. Pokud jste přitom dobrým řidičem, můžete danou trasu zvládnout i za nějakých deset hodin s jedinou zastávkou. Něco takového vám však elektromobily neumožní, i kdyby vše šlo dokonale. A omezení, jako je to výše popsané, může snadno přibývat.

Zdroje: The Driven, Electric Vehicle Council

Petr Prokopec